Investiční rozpočet? Jediná opravdová investice na příští rok jsou Dukovany, varuje ekonom Hampl
Vláda předloží Sněmovně návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 386 miliard korun. Zásadní úsporu tak koaliční jednání z minulých dní nepřinesla. „I nás, kteří jsme ty diskuse sledovali, mírně překvapilo, jak moc je rozpočet expanzivní. V moderní historii České republiky to v nekrizových časech nemá srovnání,“ srovnává v pořadu Řečí peněz předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.
Vláda výši schodku obhajuje velkým množstvím investic, které mají podle slov jejího předsedy cílit do klíčové infrastruktury, zdravotnictví, technologií a především do lidí.
Čtěte také
„Slova investice nebo kapitálové výdaje ve veřejném sektoru jsou zrádná, protože jedním z největších investičních výdajů v letošním roce je třeba nákup nové budovy pro Finanční správu za dvě miliardy korun,“ upozorňuje Hampl a vysvětluje:
„Je potřeba rozumět tomu, že v účetnictví státu je investicí cokoliv hmotného nad 40 tisíc nebo cokoliv nehmotného nad 60 tisíc korun, ať je to cokoliv. A dokud si neuděláme představu o tom, co je vevnitř, je velmi těžké dělat silácká prohlášení o dodatečném zhodnocení.“
Vládní návrhy podle něj navíc s žádnými multiplikačními efekty investic nepočítají. Argumentace nárůstem HDP v důsledku finanční injekce do ekonomiky tak označuje především za politický nástroj jak legitimizovat narůstající zadlužování.
Čtěte také
Stejnou taktiku prý představují i takzvané únikové doložky, které nejsou součástí celkového schodku.
„Všechny prostředky, které si stát půjčí, zvýší dluhovou kvótu. To, že nebudou vidět v hotovostním saldu, nic nemění na tom, že veřejný dluh bude narůstat,“ konstatuje Hampl.
„Jediná z investic, která se skutečně chová jako investice, jsou Dukovany, protože u nich se počítá s tím, že všechny prostředky, které tam stát poskytne návratnou finanční výpomocí, se opravdu vrátí z produkce a prodeje elektrické energie,“ vyzdvihuje.
Vyhnout se polské cestě
Vláda také avizovala, že v roce 2027 provede takové zákonné změny, aby se jí podařilo v rozpočtu ušetřit 20 miliard korun. Získat by je měla změnou rozpočtového určení daní nebo třeba z rozpočtu města Prahy.
Čtěte také
„Debata o tom, jak dělit daňové břemeno, je správná. Podporovali jsme ji dlouho, protože zhruba od roku 2015 platí, že žijeme ve speciálním světě, kde se vlády více zadlužují a obce a kraje zvyšují své přebytky, takže ani jedna část veřejných financí se nechová rozumně,“ domnívá se Hampl. „Ale neplatí, že když se přebytky obcí a krajů sníží a o ně zvýší své příjmy státní rozpočet, takže se něco změní na celkovém saldu.“
Velmi důležitým krokem k ozdravení veřejných financá podle něj bude změna narativu o narůstajícím dluhu. Aktuálně totiž velký schodek vláda prezentuje jako Polskem inspirovanou cestu k prosperitě.
„Polsko se dostává s ratingem na úroveň, kterou mělo naposled před vstupem do Evropské unie, a ratingová agentura Moody’s považuje jeho hospodaření za naprosto neudržitelné. Jestli to je polská cesta, kterou máme jít, tak já před ní velmi varuji,“ apeluje Hampl.
Čtěte také
„Je to cesta, která bude znamenat nutnost mnohem brutálnější konsolidace v budoucnu a problémy, kterým bychom se mohli vyhnout, kdybychom se drželi typické české uměřenosti.“
Česko má zatím ratingové hodnocení stále dobré, agentury však rozpočtové přípravy bedlivě sledují.
„Říkají, že teď u nás ještě problém nevidí, protože jinde je to horší. Ale v okamžiku, kdy přijde snížení ratingu, už je pozdě. Musíme znát naše problémy dřív než ratingové agentury,“ uzavírá Mojmír Hampl.
Více podrobností se dozvíte v záznamu celého dílu pořadu Řečí peněz. Moderuje Václav Pešička.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.



