Jan Fingerland

Rok války Ruska proti Ukrajině byl, jak už to u podobných událostí bývá, velmi dlouhý a současně uběhl překvapivě rychle – tak jsem to přinejmenším vnímal já.

Kdybych byl prezidentem země, která se brání nepříteli, chtěl bych, aby mě navštívil prezident USA. Tvrdit, že je to jen symbol, znamená nepochopení symbolů v politice.

Jsou příběhy, které se musí stát, protože romanopisci nebo scénáristovi by je nikdo nevěřil. Patří mezi ně i osud Solomona Perela, který před pár dny zemřel ve věku 98 let.

Fiala se Stanjurou prožívají špidlovsko-sobotkovský moment. Hnutí ANO jako kulatý čtverec. Putin a obrněný vlak. Fialovo konzervativní okouzlení. Proč je Hrad podezřelý

V době, kdy ruská flotila v Černém moři příliš nepřispívá k válečnému úsilí Moskvy, rozšiřují se náhle její možnosti ve zcela jiné části světa.

Zemětřesení v Turecku a Sýrii oživilo v řadě okolních zemí otázku, jak by v podobné situaci obstály jejich záchranné systémy a jejich stavby. Týká se to i Izraele.

Válka na Ukrajině, jako všechny vojenské konflikty, je sled řady záhad. Jednou z nich je otázka, kdo, proč a jak zničil plynovody Nord Stream 1 a 2.

Zemětřesení není jen přírodní úkaz. Je to i humanitární pohroma a často také událost s politickým dopadem. Rovněž Turecko, postižené nyní katastrofou, je na křižovatce.

Lidí, o kterých se ví, že by chtěli být nominováni za republikánskou stranu pro příští prezidentské volby, je hodně. Zatím nikdo z nich nenašel odvahu to říci – až do teď.

Pánové Kaiser s Lábusem krátce po Listopadu ve známém televizním skeči žertovali, že komunisté budou v roce 2000 k vidění jen v rezervaci. Tato předpověď se nenaplnila.