Jan Fingerland: Když opozice pracuje pro vládu – turecký případ

Turecké policejní jednotky za pomoci slzného plynu a gumových projektilů vnikly do hlavního ústředí Lidové republikánské strany CHP. Záminkou, nebo důvodem byla přítomnost Özgüra Özela, předsedy strany, nebo možná bývalého předsedy.

Šlo o vyvrcholení soudního sporu o to, zda bylo Özelovo předpředloňské zvolení právoplatné, anebo ne – a výrok zněl, že nikoli. Özel ovšem odmítl opustit sídlo CHP a policie jeho a jeho stoupence vytlačila z budovy. Tento politik je nadále poslancem, šéfem poslaneckého klubu CHP a podle svých slov hodlá přenést hlavní tíži své činnosti právě do parlamentu.

Soudní politika

Zmíněný soud naposledy rozhodl ve prospěch bývalého, a tedy možná současného předsedy CHP Kemala Kiliçdarogla. Jeho návrat do čela nejsilnější opoziční strany zcela vyhovuje vládní straně AKP a prezidentu Erdoğanovi. Je považován za mnohem slabšího soupeře, než je Özel, a také prezidentovi podlehl v minulých prezidentských volbách.

Erdoğanovi také vyhovuje rozkol v řadách CHP. Strana CHP pod Özelovým vedením byla pro AKP nepříjemným soupeřem, předloni CHP vyhrála na řadě míst v komunálních volbách, což se považovalo za signál, že tento trend může přerůst i do vítězství v parlamentních volbách.

Čtěte také

Jan Fingerland: Vítězem války v Íránu jsou výrobci potrubí

Jenže tento vývoj se nyní ocitl v ohrožení. Vnitrostranický spor mezi Özelem a Kiliçdarogluem možná spadá na vrub nedohody těchto politiků, ale soudy už jsou v dnešním Turecku považovány za nástroj vlády. A ministrem spravedlnosti je muž, který ještě jako prokurátor stál za stíháním řady opozičních politiků.

Od roku 2024 byly zadrženy stovky členů a volených představitelů CHP, obvykle na základě obvinění z korupce. Nejznámější je případ Ekrema İmamoğlua, který byl od roku 2019 úspěšným starostou Istanbulu, a tedy přirozeným kandidátem na prezidenta, tak jako kdysi Erdoğan.

Jenže İmamoğlu byl vloni zatčen, a byla mu tak kandidatura znemožněna. Podobně klíčová je i kauza tureckého kurdského politika Selahattina Demirtaşe, který je na základě pravděpodobně vykonstruovaných obvinění ve vězení od roku 2016.

Na křižovatce

Současná hlavní kurdská strana DEM policejní zákrok kritizovala. Mimo jiné se obává o mírový proces mezi tureckým státem a kurdským hnutím, který momentálně skomírá. Strana ale, podobně jako CHP, vyjádřila i obavu o osud demokracie v Turecku.

Jan Fingerland|foto:Matěj Skalický, Podcast Vinohradská 12

Erdoğan se kdysi proslavil výrokem, že demokracie je pro něj a jeho stranu AKP jako autobus – vystoupí z ní, až bude na místě. Jenže i když turecký prezident zneužívá moc, ohýbá ústavu, porušuje zákony a vytváří tlak na média, svobodné volby a parlamentní systém nezrušil.

Zřejmě nadále stojí i o to, aby měl demokratickou legitimitu a pozitivně se zapsal do tureckých dějin. I jinak se Turecko momentálně ocitlo na jakési křižovatce. Není jisté, jakou bude mít Erdoğan v dalších volbách podporu a jak vyřeší otázku práva na další prezidentskou kandidaturu.

Turecká ekonomika a měna na tom nejsou dobře, ale současně země stanula na prahu nové éry, v níž díky geopolitickým posunům může Turecko hrát mnohem větší a prestižnější roli než dosud, a to voliči také mohou ocenit.

Autor je komentátor Českého rozhlasu