Jan Fingerland: Američtí muslimové v šoku po útoku v San Diegu

Terčem útoku bylo Islámské centrum v kalifornském San Diegu, kde se nachází také islámská škola. Za útokem pravděpodobně stáli dva američtí teenageři, kteří měli v době činu na sobě maskovací oblečení. Zabili člena ostrahy a další dva muže. Do samotné mešity se jim dostat nepodařilo. Po skutku spáchali sebevraždu, policie na místě nestřílela.

Komunita pod tlakem

Před činem nebyla policie upozorněna na žádnou „konkrétní hrozbu“ vůči mešitě. Ovšem asi dvě hodiny předtím nahlásila matka jednoho z mladíků, že její syn, který trpí sebevražednými sklony, odcizil automobil a tři střelné zbraně. Údajně po sobě zanechal dopis na rozloučenou. Policie vyslala hlídky k mladíkově střední škole a nákupnímu centru.

Čtěte také

Trump jako vyvolený král David. Jakou roli hraje náboženství v amerických prezidentských volbách?

Americká muslimská komunita zatím nezažila útok podobného rozsahu, ale poukazuje na to, že její postavení se zhoršilo po 11. září, a po vypuknutí války v Gaze se prý počet slovních i jiných útoků znovu zvýšil. Významnou symbolickou roli sehrál případ vraždy šestiletého muslimského chlapce palestinského původu. Pachatel byl vloni v květnu odsouzen k více než padesátiletému vězení.

Podle statistik FBI nepatří muslimové k nejčastějším terčům fyzických útoků. Největší skupinou čelící nenávisti jsou Afroameričané a Židé, muslimové jsou na desátém místě.  Sami muslimové si stěžují na zhoršení atmosféry po návratu Donalda Trumpa k moci a na nepřátelskou rétoriku samotného prezidenta i lidí v jeho okolí.

Například i výroky o tom, že deportováni mají být muslimové jen na základě své víry, i pokud mají povolení k pobytu. Zmiňují i skutečnost, že protiimigrační policie se zaměřuje na oblasti, kde žije mnoho lidí islámské víry. Střelba v San Diegu mohla být důsledkem právě takového posunu atmosféry, ale také je možné, že se podobný útok nemusí opakovat.

Milník, nebo zlom

Muslimové žijí ve Spojených státech velmi dlouho, ale teprve v posledních dekádách se začala islámská komunita rychle rozrůstat. V současné době přestavují muslimové asi 1,5 procenta obyvatel a jsou po křesťanech a židech třetí největší náboženskou skupinou. Při současném tempu brzy stanou na druhém místě.

Jan Fingerland|foto:Matěj Skalický, Podcast Vinohradská 12

Nejde o etnicky jednolitou skupinu, američtí muslimové pocházejí z geograficky velmi rozmanitého prostředí. Ve srovnání s pomyslným statistickým Američanem jde o komunitu velmi mladou, nadprůměrně vzdělanou, častěji zaměstnanou na plný úvazek nebo pracující ve vlastním podniku.

Z náboženských skupin jsou ovšem také nejčastěji zařazeni do kategorie chudých obyvatel. Současně dávají najevo větší optimismus ohledně budoucnosti Spojených států a častěji než ostatní slouží v ozbrojených silách.

Válka v Gaze propojila americké muslimy s demokratickou stranou a v některých místech, typicky v Michiganu, kde žije velká komunita, se z muslimských voličů stala velmi vlivná politická skupina, jejíž vliv poroste. Útok v San Diegu se nepochybně stane milníkem v dějinách islámské komunity samotné, ale i jejích vztahů s ostatními skupinami. 

Autor je komentátor Českého rozhlasu