Jan Fingerland: Izraelci mluví o novém Eichmannově procesu

Čtěte také

Trest smrti je proti židovské morálce, Izrael je ale po 7. říjnu mnohem radikálnější, popisuje Kalhousová

Naposledy se podobný zvláštní soud konal před více než 60 lety s nacistickým zločincem Adolfem Eichmannem, s jehož procesem je nový tribunál srovnáván. Hamás pravděpodobně provedl svůj vpád tak, aby Izraelcům doby holokaustu připomněl, a Izraelci celou věc také tak chápali.

Zhruba ve stejnou dobu, jako byl přijat zmíněný zákon, byla zveřejněna zpráva občanské vyšetřovací komise o sexuálním násilí spáchaném 7. října. Podle jejích autorů byl vpád organizován tak, aby terorizoval nejen přímé oběti, ale i izraelskou veřejnost.

Spravedlnost a odplata

Co se tribunálu týče, má před něj předstoupit až několik tisíc Palestinců, zatčených či zajatých během války v Gaze. Soudit je bude 15 soudců, vesměs lidí, kteří mají dostatečnou kvalifikaci, aby mohli sloužit u Nejvyššího soudu, nebo jsou specialisté na specifické druhy práva.

Čtěte také

Izrael musí ctít lidská práva, vyzývá filmařka. Europoslanec: Bez dohody s Unií na něj nemáme páky

Zákon má dva předkladatele, poslankyni za stranu Izrael náš domov Julii Malinovsky a ministra Becalela Smotriče za stranu Náboženský sionismus. V prvním případě jde o sekulárně-nacionalistickou stranu, v druhém o nábožensky-nacionalistickou. Každý ale zdůrazňuje něco jiného: Malinovsky potřebu spravedlnosti a dodržení práva, Smotrič odplatu.

Zákon ovšem získal podporu od poslanců vládní koalice i opozice, a také nejvyšší státní zástupkyně, která je provládně orientovanými Izraelci považována za odpůrkyni premiéra Netanjahua. 7. říjen zanechal na izraelské společnosti velmi hluboké stopy nejen mírou a podobou násilí, ale i ztrátou pocitu bezpečnosti, a také novou ztrátou důvěry vůči některým institucím.

Ke kontroverzním stránkám zákona patří skutečnost, že počítá s trestem smrti pro pachatele – v Izraeli dosud trest smrti neexistoval, podle nové úpravy může být uplatňován vůči palestinským pachatelům zvláště závažných útoků. Kritici zákona poukazují na skutečnost, že se absolutní trest vztahuje jen na Palestince, a nikoli na Izraelce.

Hledání cesty vpřed

Obhájci zákona namítají, že tak byly konstruované i tresty ve zvláštních tribunálech, které po 2. světové válce ustavili spojenci. A také, že dosud měli palestinští pachatelé teroristických činů naději, že budou už po pár letech propuštěni například výměnou za rukojmí, a jejich rodiny finančně odměňovány. Zatím není jisté, zda budou tyto tresty skutečně udělovány, případně vykonávány.

Jan Fingerland|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Oponenti také kritizují skutečnost, že podezřelí čekali na soud dva a půl roku bez obvinění, a že nebyl dostatečný dohled nad podmínkami jejich věznění.

Zákon ve sněmovně kritizoval mimo jiné poslanec arabské strany Chadaš-Taal Ahmad Tibi, který hovořil k plénu v arabštině. Přerušovaly ho výkřiky pozůstalých, kteří přišli sledovat debatu na tribunu, a obviňovali ho z podpory terorismu.

Větší část pozůstalých, zorganizovaných do „Říjnové rady“, se zaměřila na jiné téma, zejména požadavek zřízení státní vyšetřovací komise, která by prozkoumala selhání vedoucí k této katastrofě. A také zvážila odpovědnost politických představitelů, včetně premiéra.

Na jednom se shodují takřka všichni: 7. říjen byl zásadním přelomem v izraelských dějinách a od společnosti i státu vyžaduje adekvátní odezvu.

Autor je komentátor Českého rozhlasu