Před vojnou jsem reportérsky přispíval do vysílání Českého rozhlasu Regina a Českého rozhlasu 2 - Praha . Rok 2000 jsem prožil mezi bývalými vojáky v tiskové agentuře AVIS Ministerstva obrany ČR, kde jsem připravoval vojenský rozhlasový pořad "Pohov".
Právě tam vznikl projekt "Hlasy hrdinů", později "Paměť národa" a začal jsem s týmem reportérů objíždět a natáčet příběhy vojenských veteránů z 2. světové války (dnes už natáčíme i další neméně zajímavé skupiny pamětníků). Založili jsme občanské sdružení Post Bellum (z latiny: po válce), které vedu dodnes.
V roce 2001 jsem nastoupil do Českého rozhlasu 7 - Radio Praha, vysílání do zahraničí, jako redaktor. Od roku 2004 do 2006 jsem pracoval jako reportér BBC.
Od roku 2025 spolupracuji s Lucií Korcovou a Adamem Drdou na pořadu Hlasy paměti, se kterým připravuji také dokumentární cyklus Příběhy 20. století.
Všechny články
-
BONUS: Listopad patří hrdinům
Bonusový díl podcastu Hlasy paměti přináší vzpomínky československých veteránů – od hrdinů Karpatsko-dukelské operace po muže, kteří přežili gulagy i komunistické lágry.
-
Bojovali jsme za vlast, ale dnes tomu nikdo nerozumí, říkají smutně váleční veteráni
Blíží se Den válečných veteránů, kdy si 11. listopadu připínáme na oděvy na znamení úcty k těmto lidem vlčí máky. Letos se sbírka na pomoc veteránům odehraje digitálně.
-
Tam, kde kvetou máky. Báseň od Johna McCrae dala hlas těm, kteří padli za svobodu
„Jeho osud je strašně zajímavým příběhem dobrovolníka, kterým otřásly hrůzné události první světové války,“ popisuje ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa.
-
BONUS: Žena, která se nesmířila se zatčením manžela, a atentát na Hauptsturmführera
Poslechněte si druhou část živého natáčení Hlasů paměti v Brně. Korcová, Drda a Kroupa mluvili o podzimu 1939 a Kounicových kolejích.
-
Drahá mamino a děti, stále vzpomínám na vás, napsal v motáku hrdina, který zachránil desítky lidí
Daně Milatové nebylo ani patnáct let, když zachránila spolu se svým tatínkem desítky lidských životů. Jejího otce Františka Gajdošíka věznilo gestapo.
-
Temný podzim 1939: Křik, zmatek, zatýkání a popravy studentů
Němci chtěli slyšet především jména hlavních organizátorů studentského života. Ti, které nacisté označili za podezřelé, skončili v koncentračním táboře Sachsenhausen.
-
Vaška z Lidic chtěli převychovat v německých dětských domovech, ale nakonec ho doživotně zmrzačili
Stačí jeho první věta, aby vám přejel mráz po zádech. „Narodil jsem se 5. června 1934 v Lidicích,“ začíná vyprávět svůj příběh pro Paměť národa Václav Hanf.
-
Čtyřletá dívenka žebrala a spala na ulici. Nevzali ji do dětského domova – byla sudetská Němka
Celý život se děti sudetských Němců, které v Československu zůstaly, vyrovnávají s fašistickou nálepkou. Takovou zkušenost má i Marianna Tomašovská, rozená Rathnerová.
-
Zradit můžeme jen my sami sebe!, řekl krátce před smrtí devadesátiletý generál Procházka
Generál Procházka zemřel v 93 letech v době covidu. Býval to vysoký, štíhlý, do stáří svalnatý muž s neobyčejně znělým hlasem. V mládí zvažoval kariéru operního pěvce.
-
„Není ve mne zloby, nenávisti ani pomstychtivosti.“ Před 76 lety zavraždili komunisté generála Píku
„Říkal jsem mu: ‚Tati, kamarádi odcházejí, můžu ti nějak pomoct? Chceš jít pryč?‘ A on mi odpověděl: ‚Ne, Milane, nechci jít pryč, zůstanu tady‘,“ vzpomínal Milan Píka.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »