Mikuláš Kroupa

O cestě Československa zpod útlaku nacistů pod nadvládu komunistů a Sovětského svazu mluvili Lucie Korcová, Adam Drda a Mikuláš Kroupa v pražském Divadle X10.

Na začátku 80. let 20. století se soudruzi v Československu připravovali na třetí světovou válku. Podle komunistů měla začít útokem Bundeswehru na Československo.

„Povídám Kutlvašrovi: ,Vy jste přebíral Prahu od Toussainta, ne?!‘ A ten Toussaint, co předával Prahu, byl u nás na cimře,“ vzpomínal Antonín Souček.

Slušní, s pohledem upřeným k zemi, svalující vinu na všechny okolo – tak vypadala většina nacistických pohlavárů, která po válce stanula na lavici obžalovaných.

Na začátku léta 1951 zatkla Státní bezpečnost (StB) Hanu Johnovou a jejího snoubence studenta Otakara Čeňka Trunce. Hana dostala 13 let a Otakar 15 let vězení.

Na nacistickou propagandu plíživě navázala komunistická.  Zapovězena byla třeba jakákoliv kritika Sovětského svazu.

Emoční, cílená, zastrašující. Jaké nástroje používala nacistická a komunistická propaganda? A jak ovlivnila životy lidí v Československu?

Jako sedmnáctiletý se vypravil Viktor Wellemín s bratrem do exilu a vstoupil do armády. Zatímco válčil kdesi u Tobruku, nacisté mu zavraždili v koncentračním táboře rodiče.

Bylo mu 14 let, když ho sovětská justice odsoudila na deset let. Leonid Dohovič, který se narodil v Užhorodu do rodiny řeckokatolického kněze, šel do vězení na jaře 1950.

Krvavě potlačené povstání v Přerově, masakr v Javoříčku, česká odplata a násilí vůči Němcům. Květen 1945 přinesl na mnoha místech také smrt a zoufalství.