Mikuláš Kroupa

Evangelický farář Miloš Rejchrt míval u veksláků, zlodějíčků, násilníků a jiných vejlupků z pražského podsvětí pověst ostrého chlapíka, „co si dělá z fízlů dobrý den“. 

Major Státní bezpečnosti Jaromír Ulč se pokoušel zlomit k udávání a pravidelné spolupráci evangelického faráře, mluvčího Charty 77 Miloše Rejchrta. Dopadlo to naopak. 

Když se na někoho objevilo udání, šel do hospody, předstíral, že je opilý, a v náprsní kapse měl povystrčený papírek se jmény lidí, na které se nejspíš chystalo gestapo.

Českoněmecká rodina žila v Sudetech. Na začátku 2. světové války rodiče s dcerou utekli před nacisty. Na konci války chtěli Sověti maminku popravit, zachránila ji dcera.

V tu chvíli se ve Vladimíru Požárovi něco zlomilo. Vrhl se na dozorce a prohodil ho dveřmi. Pak už jen řekl „Kluci, běžte rychle pryč, tady to nebude hezký.“

Politické procesy, mučení, nucená práce a utýrání k smrti patří k největším zločinům, kterých se lidé dopustili ve 20. století. Vydejte se na místa tragédií.

Jana Litomiského v roce 1981 odsoudili na tři roky za podvracení republiky. Putoval na Bory, kde při výměně prádla klábosil třeba s Jiřím Dienstbierem a Václavem Havlem.

O Janu Litomiském jeho přátelé mluví jako o výjimečném člověku: vzdělaném, veselém a laskavém, pohostinném, hluboce věřícím evangelíkovi s buldočí povahou.

Dne 16. června 1942 se konalo v parku u Národního muzea setkání tří statečných odbojářů: 25letého Aloise Denemarka, Jaroslava Kubiše a jeho bratra Jana Kubiše.

Za 16 měsíců shromáždili soudruzi ze Státní bezpečnosti tisíce stran hlášení o sedmdesátiletém důchodci z Poděbrad. V polovině 80. let na něj nasadili desítky agentů.