Před vojnou jsem reportérsky přispíval do vysílání Českého rozhlasu Regina a Českého rozhlasu 2 - Praha . Rok 2000 jsem prožil mezi bývalými vojáky v tiskové agentuře AVIS Ministerstva obrany ČR, kde jsem připravoval vojenský rozhlasový pořad "Pohov".
Právě tam vznikl projekt "Hlasy hrdinů", později "Paměť národa" a začal jsem s týmem reportérů objíždět a natáčet příběhy vojenských veteránů z 2. světové války (dnes už natáčíme i další neméně zajímavé skupiny pamětníků). Založili jsme občanské sdružení Post Bellum (z latiny: po válce), které vedu dodnes.
V roce 2001 jsem nastoupil do Českého rozhlasu 7 - Radio Praha, vysílání do zahraničí, jako redaktor. Od roku 2004 do 2006 jsem pracoval jako reportér BBC.
Od roku 2025 spolupracuji s Lucií Korcovou a Adamem Drdou na pořadu Hlasy paměti, se kterým připravuji také dokumentární cyklus Příběhy 20. století.
Všechny články
-
Voláme všechny Čechy! Aneb když nejen Praha povstala
„Babička mi vyprávěla, že ženy zatarasovaly dveře a nechtěly muže pustit ven. Protože se toho 5. května drali do ulic, že chtějí osvobozovat Prahy,“ vypráví Mikuláš Kroupa
-
Esesáci mučili pošťáka, aby udal své přátele. Mlčel jako dub. Na místě jeho popravy stojí pomník
„Ježišmarjá, tady je lidí! Jak jste to věděli?!“ opakovala tenkým hlasem až k slzám dojatá 94letá Jarmila Hermanová u pomníku „Padlým hrdinům za vlast“ v Želivci.
-
Židovský mladík utekl z lágru do hor, chtěl přežít válku v zemljance. Vzpomínky Alexandra Gajdoše
Gajdoš přežil nejméně tři masové vraždy na Slovensku. Vyvraždění raněných v nemocnici ve Sliači, popravy ve vápence v Kremničce a masakr v obci Priechod.
-
BONUS: Politická blbost. Generála Sedláčka po válce mučili komunisté
„Nedomyslel jsem to. Ti, co to domysleli, utekli. A já blbec jsem tady zůstal,“ vzpomínal Tomáš Sedláček pro Paměť národa na komunistický převrat v únoru 1948.
-
„Svoboda není zaručená.“ Tomáš Sedláček bojoval proti nacistům, komunisté ho odsoudili na doživotí
„Nikdo vám nezaručí, že nevyleze nějaký blbec a nezfanfrní národ,“ říkal Tomáš Sedláček k tomu, že svoboda není jistá.
-
Chybí nám japonská zdvořilost. Naučili jsme se lhát, řekl před smrtí jezuita Armbruster
Ludvík Armbruster vyrůstal v rodině, která do kostela nechodila, přesto se ve dvaadvaceti letech stal řeholníkem a následně i knězem.
-
Nebojovali jsme za připojení k SSSR, ale za Československo. Zradili jste nás! Příběh Ivana Mohority
Československo nás zradilo, tvrdí Rusíni, tedy obyvatelé Podkarpatské Rusi, která byla za první republiky součástí země. „Za připojení Podkarpatska k SSSR jsme nebojovali!“
-
Za vším hledej ženu – i v odboji! Bez nich by se domácí odpor neobešel, přesto zůstávají ve stínu
„Velmi často skutečnou pomoc třeba parašutistům poskytovaly rodiny. Třeba ta Moravcových, které sympatickým, laskavým způsobem vládla Marie,“ připomíná Kroupa.
-
Nacista řval, že ji oběsí a pak pošle do Polska, Židovka se rozesmála. Příběh Doris Grozdanovičové
Drobná stařenka. Krátké vlasy do zrzava. Starší, takový typicky babičkovský pršiplášť. Elegantně, ale nijak luxusně oblečená. Taková byla Doris Grozdanovičová.
-
Drážďany 1945. Ohnivé peklo přineslo smrt, ale i nečekanou záchranu
Tři dny a tři noci hořely Drážďany poté, co spojenecké americké a britské jednotky provedly vzdušný útok na hlavní město Saska mezi 13. až 15. únorem 1945.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- …
- následující ›
- poslední »