Petr Šabata

Názory české veřejnosti na klimatickou změnu jsou překvapivé, otevírají nové příležitosti a dokládají, že toto téma společnost spíše spojuje, než že by ji rozdělovalo.

Česko nestihlo do konce dubna poslat do Bruselu Národní plán obnovy, ale to je ta nejmenší potíž s programem, který měl zemi připravit na druhou polovinu 21. století. 

Slováci byli první, kteří Česku vyjádřili solidaritu v krizi kolem Vrbětic a vyhostili tři ruské diplomaty. Kreml hned vypověděl tři Slováky z Moskvy. 

Vrbětice, tedy přesněji podíl ruských tajných služeb na výbuchu v této obci v roce 2014, bude potřeba ještě dovysvětlit, tři závěry už ale udělat můžeme. 

Půl milionu dětí míří do škol a jejich rodiče se ptají: bude to bezpečné? Proč se budou používat nepřesné antigenní testy? Co když bude moje dítě pozitivní?

Některé děti se už za pár dní vrátí do školy. Na střídačku, s testováním, po dalších šesti týdnech výuky na dálku. Je to dobrá zpráva, ovšem na pozadí roku těžkých ztrát. 

Březen je v Česku měsíc s nejvyšším počtem obětí covidu od počátku epidemie, nemocnice jsou pod tlakem, ale společností už se začíná šířit úleva z nižších počtů nakažených.

Povzdechl si jeden Slovák na sociálních sítích při pohledu na počty nakažených i obětí koronaviru v Česku a na Slovensku: Proč jsme se vlastně v tom roce 1992 dělili?

V Česku je nejvíc obětí koronaviru také proto, že má odolný zdravotní systém a vynikající zdravotníky.

Až si Česko projde tímto slzavým údolím, které je teď nejhlubší v Evropě a tisíce lidí se konce cesty nedožijí, zachrání zemi očkování proti covidu-19.