Petr Šabata: Jak dopadli čeští žáci v mezinárodním testování PISA a co si z toho vzít
Z výsledků mezinárodního testování žáků PISA si může každý vybrat to, co se mu hodí v aktuální bouřlivé debatě o vzdělávání, rozpočtu, inkluzi nebo o zákazu mobilů. Čeští žáci jsou ve čtenářské, matematické i přírodovědné gramotnosti stále nad průměrem vyspělých zemí světa (OECD), jejich výsledky však dlouhodobě klesají a propad mezi lety 2022 a 2025 je znepokojivý.
Ale pozor, zhoršily se děti v naprosté většině z 91 zemí, kde se testovalo. A ty české dovedou výborně řešit problémy v digitálním prostředí.
Čtěte také
Co s tím? Zakážeme mobily a sociální sítě ve školách, to je příčina zhoršení! Ne, nic tak jednoznačného ze studie neplyne. Může za to pandemie, tehdy premiér Babiš (ANO) a ministr školství Plaga (za ANO) zavírali na dlouho školy!
Ale zhoršování začalo už před covidem. Doplatilo Česko zase na problém, že o úspěšnosti dítěte rozhoduje rodinné zázemí? Ano, ale není to úplné vysvětlení. Za všechno může inkluze, zrušíme ji a ještě ušetříme! Závěr vycucaný z prstu.
Investovat do změny vzdělávání
Určitě je ale nutné připomenout politickou odpovědnost vlády Petra Fialy (ODS), která vzdělávání mizerně financovala a vnesla do něj hlavně zmatek.
Čtěte také
Co si tedy ze zprávy PISA, která je vlastně dobrá i varovná, vzít pro budoucnost škol a dětí? Analytička EDUin Nikola Šrámková upozorňuje: „Z dostupných dat neumíme říct, jak velkou roli v poklesu výsledků hraje škola, rodinné zázemí, způsob práce s technologiemi, čtenářské návyky, motivace nebo širší prostředí, ve kterém děti dospívají, a velmi pravděpodobně nepůjde o jedinou z těchto věcí.“
Tak například umělá inteligence: Při domácích úkolech mají lepší výsledky žáci, kteří ji nepoužívají, kdežto obecně na pomoc s učením vycházejí střídmí uživatelé AI podobně nebo mírně lépe než ti, kteří ji používají málo nebo intenzivně. Šrámková připomíná, že „OECD proto výslovně upozorňuje, že z těchto rozdílů nelze určit příčinu a následek“.
Ale kdo by se v české debatě zabýval takovými detaily, jako je příčina a následek? Prostě zrušíme devátou třídu, protože ministryně financí ji kdysi neměla – a kam to dotáhla.
Čtěte také
V Česku existuje už třetí volební období – a to je výhra – respektovaná Strategie vzdělávání 2030+, kterou v první vládě Andreje Babiše po rozsáhlé odborné debatě prosadil Robert Plaga. Fialova vláda ji převzala a jen málo podle ní udělala.
Přitom dokument v zásadě odpovídá na hlavní problémy vzdělávání, jejichž řešení se může příznivě promítnou do dalších výsledků PISA. Počítá s proměnou výuky, podporou učitelů, zlepšováním vztahu dětí a školy a snižováním vlivu rodinného zázemí na vzdělávací výsledky. Plaga ji letos o rok odložil, aby se dobře připravilo její uvedení do života. Podobná velká změna z roku 2005 totiž do některých škol – a není jich málo – nedorazila dodnes.
Vlastně to není složité – buď i na základě PISA vláda a společnost investují potřebné peníze a energii do změny vzdělávání podle rozumné strategie (jak efektivně investovat do vzdělání, ukazuje například Polsko), anebo převáží názor, že další miliardy do školství jsou vyhozené peníze, protože se děti stejně jenom zhoršují.
Zodpovědné řešení je jistě to první. Ale co se stane v politické realitě za vlády Andreje Babiše, to je ve hvězdách.
Autor je šéfredaktor deníku Právo
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
