Petr Šabata

Jestli měl Miloš Zeman v něčem stoprocentní pravdu, byla to jeho kritika snížení daně z příjmu z 19 na 15 procent při rušení superhrubé mzdy na podzim 2020.

V nadšení nad výběrem dodavatele dvou nových jaderných bloků v Dukovanech by se nemělo zapomenout na jeden obtížný domácí úkol.

Vládní koalice tahala veřejnost víc než rok za nos: výjimka ze spotřební daně na tiché víno se rušit nebude. Je to rozhodnutí věcně neobhajitelné, nemravné a zbabělé.

Slovenský ústavní sodu před pár dny zrušil jen malou část změn v trestním právu, které prosadila vláda Roberta Fica. Podstatnější než paragrafy jsou ale politické dopady.

Sestavování státního rozpočtu na rok 2025 bude ještě obtížnější než jindy. Vláda i jednotliví ministři se budou chtít blýsknout před volbami.

Kdyby dostal ministr Mikuláš Bek jako školáci vysvědčení, měl by problém s prospěchem i s chováním. Za jízdu záchranářskou uličkou na dálnici by dostal ředitelskou důtku.

Ani velcí znalci slovenské politiky v Bratislavě si netroufají předpovídat, jakým prezidentem bude Peter Pellegrini, který se v sobotu slavnostně ujal úřadu.

Nekompromisní první vystoupení Roberta Fica po atentátu zhatilo všechny šance na usmíření na Slovensku, znamená také problém pro jeho partnery, pro Česko v první řadě.

Ministr školství Mikuláš Bek žádá v rozpočtu na příští rok nejméně 30 miliard navíc ve srovnání s letoškem, což vypadá odvážně a s ohledem na prioritu vzdělávání správně.

„Konec dobrý, všechno dobré,“ shrnul první elektronické přijímačky na střední školy ministr školství Mikuláš Bek. Je to jen půl pravdy. Nejprve ty dobré zprávy.