Petr Šabata: Koalice se vrhla na devátou třídu základní školy. Nedává to smysl
Premiér Andrej Babiš (ANO) si myslí, že na základní škole by stačilo osm tříd. Je to podle něj velké téma, které chce řešit. Ve skutečnosti to žádné reálné téma není, jen nápad koaličního partnera Tomia Okamury (SPD), ani Motoristé nejsou proti.
Nesouhlasí lidé ze školství, ekonomové, co se vzdělávání dlouhodobě věnují, a v první řadě ministr Robert Plaga (ANO), který na rozdíl od jiných koaličních politiků o celém systému hodně ví.
Čtěte také
Okamura tvrdí, že zrušení deváté třídy by přineslo úsporu 50 miliard korun ročně, více lidí na pracovním trhu, a to bez snížení kvality vzdělání. Plaga reagoval: „Tomio Okamura je předsedou Sněmovny, nikoliv členem vlády. Je krátkozraké dívat se na už tak podfinancované školství optikou úspor...“ A dodal, že se nebrání věcné diskusi o úpravách základního či středního školství, zkrácení vysokoškolského studia...
Ano, to je ta hlavní výtka – na rozdíl třeba od zákazu mobilů není možné bez dalšího vytrhnout ze soustavy vzdělávání jednu část, aniž by někdo promyslel důsledky. A logicky změnil celou základní školu, návaznou školu střední a tak dál.
Dopady na pracovní trh
To ale nemá vláda Andreje Babiše v programu, stejně jako tam nemá změny od boku typu rušení deváté třídy. Naopak – dopady vyvolané rušením poslední třídy by popřely většinu vládního programu, kde se mluví především o vyšších penězích do vzdělávání, protože ty nejsou pouhým výdajem, ale klíčovou investicí do budoucnosti České republiky.
Čtěte také
Programové prohlášení je přitom pro Babiše a ministry u jiných témat zaklínadlem a často i jediným zdůvodněním jejich kroků.
A teď vláda najednou uvažuje o akci typu: odstraníme deváté patro ze šestnáctipatrového domu, aniž by se udělalo dalších tisíc nutných kroků, které by zabránily katastrofě. A ještě za plného provozu...
Odborníci upozorňují, že by se muselo učivo vtěsnat do už tak nabitých osmi let, děti by se musely rozhodovat o budoucnosti ještě o rok dříve, nastal by chaos při přechodu na střední školy...
Čtěte také
A úspory? Velmi nejisté, žádných Okamurových 50 miliard. Náměstek ministryně financí za SPD Petr Mach, který vypracoval k tématu jakousi studii, logicky připouští, že úspory by nabíhaly postupně – až devět let od změny.
Dopady na pracovní trh? Zčásti příznivé, ale také sporné. Děti s osmi lety základní školy by těžko hledaly uplatnění a zhoršil by se už tak vážný problém, jímž je vysoké procento mladých lidí, kteří nedokončí střední školy. Hospodářská strategie Karla Havlíčka (ANO), která má velmi dobře propracovanou část o vzdělávání v návaznosti na pracovní trh, s rušením deváté či jiné třídy nepočítá.
Vzdělávací systém má úplně jiné vady, o nichž vládní program a Havlíčkova koncepce rozumně hovoří. A aktuálně se krok po kroku řeší podle Strategie vzdělávání 2030+, kterou už za minulé Babišovy vlády prosadil právě Plaga a získal pro ni širokou veřejnou i odbornou podporu.
Celé to vypadá jako útok na ministra před finálním jednáním o rozpočtu. Plaga už řekl, že pro plnění programu by měl dostat školský rozpočet už na příští rok desítky miliard navíc. To bude pro napjaté státní finance problém. A proč vlastně Plaga natahuje ruku, když může v resortu ušetřit 50 miliard?
Autor je šéfredaktor deníku Právo
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
