Petr Šabata: Kolik miliard navíc by měl dostat do rozpočtu ministr školství Robert Plaga
Když byl Robert Plaga poprvé ministrem školství ve vládě Andreje Babiše, vzrostly platy učitelů i výdaje na vzdělávání jako nikdy předtím a nikdy potom. Což ovšem neznamená, že se mu to podaří teď zas, i když by to bylo nanejvýš žádoucí a pro budoucnost země blahodárné.
Jenže se výrazně změnila doba i Babišova vláda.
Čtěte také
Platy učitelů v poměru k průměrné mzdě v ekonomice se až do roku 2017 držely na úrovni 106 procent, tedy hluboko pod vyspělými zeměmi, kde jsou dlouhodobě kolem 130 procent. Za první vlády Andreje Babiše a Roberta Plagy pak do roku 2021 rychle rostly až na 125 procent, nejvíc v historii. Jenže potom přišel kabinet Petra Fialy s ministrem školství Mikulášem Bekem a platy klesly na 108,4 procenta.
Politici mají všechna tato data a mnoho dalších pro své rozhodování ve studiích think-tanku IDEA.
Čtěte také
Především o učitelských platech se v debatách o školských rozpočtech nemluví náhodou: výdaje na ně jsou totiž jejich nejvyšší položkou a především – právě lidé před katedrou zásadně ovlivňují kvalitu výuky. Oni jsou podle všech průzkumů domácích i mezinárodních rozhodující pro to, jak úspěšně i příjemně absolvují děti základní školu a jak jsou připraveny na další život.
A platy – také důvěryhodnost a předvídatelnost jejich vývoje – mají podstatný vliv na to, kdo se hlásí na pedagogické fakulty, kdo jde opravdu učit nebo zda naopak ti nejlepší nepřestupují jinam.
Pod průměrem OECD
Současná vláda slíbila, že na konci volebního období budou učitelské platy 75 tisíc korun. Což je podle studie IDEA nikoli 130 procent průměrné hrubé mzdy, jak ukládá zákon, ale 122 procent.
Čtěte také
Robert Plaga situaci komentoval: „Ideální rozpočet je ten, který naplní vládní programové prohlášení… Pokud chceme, aby naše děti učili ti nejlepší z nás, tak je musíme jako společnost být ochotni zaplatit… Takže rozhodně se bavíme v desítkách miliard korun.“
Experti z 26 organizací zabývajících se vzděláváním navrhli – a oslovili premiéra a ministryni financí – aby rozpočet školství v roce 2027 byl minimálně o 50 miliard vyšší než letos. Výsledná částka 334 miliard přitom odpovídá podílu HDP, který v průměru dávají na vzdělávání vyspělé země OECD a k jehož dosažení se v programovém prohlášení zavázala vláda Andreje Babiše.
To všechno zní správně a logicky.
A teď jaká je politická realita. Požadavky na rozpočet 2027 budou enormní – desítky miliard na obranu, zdravotnictví, víc půjde na důchody, na obsluhu státního dluhu, na plnění mnoha koaličních slibů. K tomu vláda nemíní zvyšovat daně, ovšem schodek rozpočtu má také své limity. To je neřešitelný rozpor ve vládním programu od samého počátku. A současná koalice vzdělávání nepřeje.
Robert Plaga by měl rozumně sledovat dva hlavní cíle Strategie vzdělávání 2030+: změnu výuky pro 21. století a snižování nemravných a ekonomicky ničivých rozdílů v přístupu ke vzdělávání. Když pohne s vysokými školami, jen dobře.
Desítky miliard navíc pro školství na příští rok jsou tou nejlepší investicí do budoucnosti země – nejen do životní úrovně, ale i do kvality demokracie. A spolu s obranou tak dává smysl vynaložit peníze na vzdělávání i za cenu vyššího zadlužení.
Autor je šéfredaktor deníku Právo
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
