Petr Šabata

Debata o hodnotové nebo pragmatické zahraniční politice je nesmírně podnětná a vede k nanejvýš nutné reakci na nebezpečný svět. 

Přijímací zkoušky na střední školy provází každý rok bouřlivé debaty o nastavení testů, o času na ně určeném, anebo o organizačních potížích. Těch naštěstí výrazně ubylo.

Česko chce podle premiéra Andreje Babiše dostát svým závazkům vůči NATO. Jakým způsobem ale chce vláda zajistit navýšení výdajů na obranu až na 5 % HDP do roku 2035?

Adolf Hitler se stal kancléřem 30. ledna 1933 a brzy získal v Německu absolutní moc. Československo v roce 1934 vydávalo na obranu 3,4 procenta národního důchodu.

Když kritizovala ministryně financí Schillerová (ANO) obranný rozpočet vlády Petra Fialy (ODS), vtipně poznamenala, že „zálohovými fakturami se ještě nikdo neubránil.“ 

Dlouhá, často od faktů odpoutaná debata o státním rozpočtu na rok 2026 skončila. Prezident Petr Pavel zákon přes výhrady podepsal a pominulo rozpočtové provizorium.

Slovensko je s regulací neziskových organizací o něco dál než Česko, kde se nyní objevil návrh vypracovaný poslanci za hnutí ANO a SPD Tomia Okamury. 

Kdyby chtěl někdo přesně a nesmlouvavě kritizovat přístup vlády Andreje Babiše k výdajům na obranu, stěží by to svedl lépe než americký velvyslanec Nicholas Merrick. 

Proměna výuky na základních školách je nanejvýš žádoucí a nesnese odkladu. Všechny důvody, proč spěchat, by se daly shrnout do jedné věty – umělá inteligence taky nepočká. 

Zatímco v Praze schválila vláda novou hospodářskou strategii, v Bratislavě se v plné míře začaly projevovat dopady třetího konsolidačního balíčku kabinetu Roberta Fica.