„V sobotu pracovat nemohu.“ Adventistu Bláhu poslali komunisté za jeho principy na šest let do lágrů
Miloslav Bláha se narodil do silně věřící katolické rodiny. V 30. letech se jeho rodiče začali hlásit k Církvi adventistů sedmého dne a jejím členem se stal i on. Po komunistickém puči v únoru 1948 se kvůli tomu, že nechtěl ustoupit ze zásad svojí víry, ocitl několikrát ve vězení.
Církev adventistů sedmého dne vznikla ve Spojených státech v 60. letech 19. století a postupně se rozšířila po celém světě. Do českých zemí se dostala kolem roku 1890. První sbor církve byl založen v Praze o zhruba deset let později. Zásadní pro Adventisty je posvátnost sedmého dne, tedy soboty, který je dnem odpočinku.
„To způsobovalo veliké problémy těmto věřícím lidem,“ upozorňuje ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa. „A musím uznat, že když člověk sleduje jejich příběhy, tak žasne nad pevností mnohých z nich, kteří se postavili komunistickému režimu.“
Přestože se Adventisté hromadně aktivně nezapojovali do protikomunistického odboje, mezi lety 1948 a 1968 skončilo ve vězení kolem sto členů této církve. A to právě kvůli tomu, že během soboty odmítali pracovat.
To byl případ i Miloslava Bláhy. Ten byl kvůli svým principům a neústupnosti odsouzen k vězení hned dvakrát. A po druhé na dlouhých šest let do neblaze proslulých uranových dolů na Jáchymovsku.
„Nebyl jsem proti komunismu, než jsem je začal poznávat sám na vlastní kůži,“ vzpomínal pan Bláha pro Paměť národa.
Jaké byly začátky Adventistů v českých zemích? Proč se k nim rozhodl pan Bláha přidat a jak došlo k jeho odsouzení? Nejen jeho příběh vyprávějí novinářka Lucie Korcová a ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa v nových Hlasech paměti. Celý díl najdete v audiozáznamu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
