Masakr v Postoloprtech byl aktem genocidy. Potrestán za něj ale nikdo nebyl, uvádí badatel Padevět

6. listopad 2023

Jsou témata v naší historii, která se začala otevírat až po listopadu 1989. Mezi ně patří také události po skončení 2. světové války, kdy probíhal odsun Němců a vyrovnávání účtů. Události, které dobovou optikou můžeme zařadit mezi genocidu, pak souvisejí s tím, že Češi nebyli (a nejsou) jen oněmi holubičími povahami, jak se často říká. Mezi zavražděnými byli totiž častokrát zcela nevinní lidé, děti, mládež, staří či nemocní lidé, žádní typičtí nacističtí pohlaváři.

Dobová atmosféra ovšem byla jasná: dobrý Němec je mrtvý Němec, a v tomto duchu pak řada lidí postupovala. Vojenské jednotky pak dostaly příkaz „vyčistit rajón“, tedy zbavit dané území Němců, ovšem to byli nejen vojáci, vojenští zajatci, ale také místní civilisté.

Moderuje a připravila: Ivana Chmel Denčevová
Host: badatel Jiří Padevět
Účinkují: Otakar Brousek ml., Igor Bareš, Kamil Halbich, Martin Myšička, Daniel Bambas
Režie: Michal Bureš

Mezi takové oblasti patřilo také Žatecko a Lounsko, kde po staletí žila většina obyvatel německé národnosti. Symbolem genocidy se staly Postoloprty. Host pořadu badatel Jiří Padevět k tomu říká:

„Postoloprty patří k událostem, kterým souhrnně říkáme divoký odsun. A je třeba říct, že divoký byl svým provedením, ale všechno to byly akty státní moci, dnes bychom řekli státního teroru či genocidy. Byly to jednotky, které byly přímo armádní či armádě podléhaly.“

Čtěte také

Co se tedy stalo? Jiří Padevět popisuje: „Vojáci přijeli do Postoloprt 26. května a dostali za úkol tam zřídit velení 1. československé divize, a proto měli prověřit obyvatelstvo a případně zničit odpor. Civilisté odpor nekladli, ale vojáci začali německé obyvatelstvo – včetně členů NSDAP či nacistů – shromažďovat nejdříve v kasárnách, pak přibyli Němci pochodem z Žatce a zaplnil se i prostor Bažantnice. To byl tábor, kde v době okupace byli shromažďováni židovští míšenci či manželé Židovek.“

A nastal masakr, řada lidí byla mlácena železnými tyčemi a pak nastaly hromadné popravy. Do koloritu atmosféry zapadá i vražda pěti mladých chlapců, kteří se pokusili o útěk. „Při exhumaci v roce 1947 bylo nalezeno 763 lidských ostatků, ale všechny výpovědi mluví o zavražděných více než dvou tisících lidech, většinou civilistech,“ konstatuje badatel Padevět.

Tato exhumace souvisela s ustanovením parlamentní vyšetřovací komise a byla to reakce na to, že některé československé státní instituce dostaly anonymní dopisy, že v Postoloprtech jsou hromadné hroby.

Mýtus obětního beránka

Výsledkem vyšetřování pak bylo dle badatele Padevěta: „Nikdo z důstojníků nebyl postaven před soud, nebyl potrestán. Státní bezpečnost konstatovala, že ale tvrdé zacházení – rozumějme vraždění – bylo podloženo stanným právem. Což byl nesmysl. Jako další bylo uváděno provokativní chování Němců či neuposlechnutí vojenských rozkazů.“

Čtěte také

Mezi lidmi v regionu se o tom vědělo, ale více než 40 let se o tom nemluvilo. Až v roce 1997 bylo otevřeno toto téma s výsledkem, že k vraždám nepochybně došlo. A když se v roce 2006 začala vyšetřovat vražda oněch pěti mladých chlapců, tak dle tehdejšího vyšetřovatele bylo zřejmé, že dnešním pohledem je to genocida. Potrestán ovšem nebyl nikdo, vrazi byli dokonce už po smrti.

Na otázku pořadu, zda konec války v Postoloprtech nebyl odsouzeníhodným, pak host pořadu badatel Jiří Padevět odpovídá: „Rozhodně byl, my s mýtem českého národa jako obětního beránka pracujeme velmi často a události v Postoloprtech do této série mýtů patří.“

Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Připravila Ivana Chmel Denčevová.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.