Legenda o Václavovi I., který uchránil Evropu před mongolskými nájezdy, je pouhá pohádka. Oni projeli Moravou jako smrtící blesk, říká historička

Zobrazení tehdejších událostí zůstalo v našich pamětech i díky pověsti o Štramberských uších.

„Sama legenda je doložena až v 17. století, příběh se ale odehrává v první polovině 13. století,“ vysvětluje historička Eva Doležalová. Je o statečném českém panovníkovi, který se postavil nebezpečným nepřátelům, což se „hodilo“ do vlastních příběhů i národním obrozencům v jednom z příběhů padělaných „Rukopisů“.

Co se tehdy stalo? „Na počátku 13. století se do Evropy dostaly mongolské kmeny, které podnikaly krvavé a nemilosrdné vpády do srdce Evropy. Dostaly se až na Moravu a do Uher,“ říká historička. Občas se těmto Mongolům říká „Tataři“, ale s těmi dnešními nemají vůbec nic společného.

Mongolové obsadili Čínu, Indii i Rusko

Mongolské kmeny do jedné Mongolské říše sjednotil na konci 12. století panovník Čingischán, který dobře porozuměl tomu, že pro sjednocení kmenů musí existovat i jejich nezávislá správa, písmo, zákoník a nějaké to centrální město.

Václav I. zvaný Jednooký

(1205 – 23. září 1253 Počaply u Berouna)

Byl čtvrtý český král z rodu Přemyslovců, druhorozený syn Přemysla Otakara I. a jeho druhé manželky Konstancie Uherské a též bratr svaté Anežky.

Prudký rozvoj říše – spolu s dobyvačnými nájezdy – měly úspěch. Postupně zabrali území Číny, Koreji, Indie i Ruska a zprávy o cizích nájezdnících přinášely hrůzu až do centrální Evropy. Bylo to něco, co tehdejší svět vůbec neznal: žádné vyjednávání, žádné klasické války a střety, ale nekompromisní dobyvačné a krvelačné nájezdy.

Chtěli získat nové zdroje, peníze, potraviny a také už tehdy si dělali i obhlídky terénů a zjišťovali informace pro další možné nájezdy. Už tehdy šlo o výrazný střet kultur a vůbec jiných světů, se kterými souvisel životní styl, víra i boj.

Po nějakou dobu si Evropa s nájezdníky příliš starostí nedělala, když se ale dostali až na polské a slezské území, situace se změnila. Najednou bylo nebezpečí za dveřmi a přípravy na nájezdníky téměř žádné.

Čtěte také

Proti křesťanům vedl papež jen jednu křižáckou výpravu. A to proti zemím Koruny české, říká historička

Český panovník Václav I. sice vyzval k bojům, ale podle historičky Doležalové „se armády scházely pomalu. Pokud nebylo nebezpečí přímo na hranici, nikdo nebyl ochoten reagovat. Ve stejné situaci byla české země a Morava“.    

Mongolská tažení probíhala v několika směrech: jihovýchodně do Uher, další přes území velkopolské, kde byl dokonce zabit Václavův švagr, velkopolský kníže Jindřich II.

„Pobožný Václav I. ale chybným způsobem vyhodnotil způsob tažení mongolských kmenů,“ konstatuje Doležalová.

„Obával se, že vpadnou kladskou bránou a sledoval obranu tohoto cíle – Mongolové se ale dokázali rychle otočit a Moravou projet jako smrtící blesk,“ dodává.

Čtěte také

Mýtus, že jezuité k nám přišli až po Bílé hoře, sloužil k násilnému přesvědčování lidí ke katolicismu, říká historička

Na otázku pořadu, jestli český kníže, jak tvrdí legendy, porazil Mongoly, historička Doležalová odpovídá: „Neporazil, nesvedl s nimi ani velkou bitvu. Ale postavil se jim a pokusil se pomoct svému švagrovi. Bohužel dorazil až po bitvě. Následně se pokusil organizovat velké vojenské evropské tažení proti Mongolům, ale ani k tomu už nedošlo. Legenda o bojovníkovi, který uchránil Evropu má sice reálné jádro, ale fakticky je to jen pohádka“.

Víc si poslechněte v audizáznamu pořadu Jak to bylo doopravdy.