Jak „otrávit“ prezidenta. Šlo Háchovi cestou do Berlína o život?
Vzniku Protektorátu Čechy a Morava 16. března 1939 předcházela cesta prezidenta Emila Háchy za Hitlerem. Provázelo ji mnoho zvláštních náhod a omylů, které nakonec vedly k tomu, co dobře známe. Výsledkem byl Háchův podpis pod prohlášení, ve kterém „klade osud českého národa a země s plnou důvěrou do rukou vůdce Německé říše.“ Proč tak učinil? A měl i jinou možnost?
Čtěte také
Emil Hácha se o post prezidenta republiky dobrovolně neucházel a daleko raději by si užíval zaslouženého důchodu předsedy Nejvyššího správního soudu. Nakonec funkci hlavy státu přijal s pocitem zodpovědnosti za zemi, která vstupuje do těžkého období, proto je důležité, aby situaci Československa lidé v jeho čele spíše neztěžovali. To ještě netušil, že Československo už brzy přestane existovat. A že on sám stvrdí jeho neexistenci svým podpisem.
O Slovensku bez Slovenska
Nejprve se odtrhlo Slovensko, 14. března 1939. Popravdě, nebylo to až takovým překvapením, nespokojenost Slováků ve společném státě se projevovala už dlouho. A okatá byla i podpora Německa s jejich osamostatněním.
Méně okaté už bylo ultimátum, které Hitler Slovákům dal: buď vyhlásí samostatnost, nebo… Maďarsko už si na ně každopádně brousí zuby. A na to Slováci slyšeli.
Co zůstalo? O pohraničí ohlodaná a rozpůlená zemička, která se ocitla v sevření Velkoněmecké říše. Jaká asi mohla být její budoucnost? To jel do Berlína zjistit její prezident. Aniž by byl přímo povolán. Hácha sám žádal o audienci u Hitlera právě kvůli situaci na Slovensku. Hitler po delším urgování nakonec „velkoryse“ svolil. A Hácha se svým doprovodem vyrazil řešit slovenskou otázku. Že o Slovensko už nejde, protože ho má Hitler vyřešené, neměl ani ponětí.
Původně bylo žádáno, aby otec letěl…
O příčinách vzniku protektorátu Čechy a Morava bylo napsáno mnohé, existují rozbory, studie, knihy, výslechové protokoly i rozsudky soudů. A také vzpomínky. Vzpomínky těch, kteří byli u toho, případně byli pozornými posluchači přímých účastníků.
Mnohdy nenápadní, v pozadí, ale o to mohou být jejich postřehy zajímavější. Jak vzpomínala na Háchovu cestu za Hitlerem 14. a 15. března 1939 Háchova dcera Milada Rádlová, jeho tajemník Josef Kliment, novinář Karel Horký nebo prezident Emil Hácha samotný? „Jeli jsme salonním vlakem, zvlášť vypraveným, protože původně bylo žádáno, aby otec letěl, což se odmítlo,“ vzpomíná v unikátní nahrávce Háchova dcera Milada Rádlová.
Rekonstrukci prezidentovy cesty do Berlína, která vedla až ke vzniku Protektorátu Čechy a Morava, uslyšíte v pořadu Téma Plus. Okomentují ji historikové Robert Kvaček, Josef Tomeš a Michal Pehr.
Související
-
Emil Hácha. Prezident, který se do úřadu netěšil
Ve výčtu prezidentů je Emil Hácha tragickou postavou: musel podat ruku Hitlerovi i Heydrichovi, vyrovnat se s pronásledováním odbojářů, díval se na vypálení Lidic a Ležáků.
-
Propaganda, vtipy, ilegalita. Srovnejte, jaké informace se šířily za protektorátu oficiálně a potají
Propastnému rozdílu mezi oficiální propagandou v letech druhé světové války a tím, co si povídali a jak přemýšleli obyvatelé protektorátu, je věnováno dokumentární pásmo.
-
Proces s Jozefem Tisem. Proč prezident Slovenského štátu skončil tak, jak skončil
V první řadě pronacistických kolaborantů souzených u nás po konci druhé světové války byl slovenský prezident Jozef Tiso. Téma pro dokumentární pásmo Milana Kudryse.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
