Politické vraždy, které změnily svět: Liou Šao-čchi – utajená smrt hlavy státu

18. listopad 2023

Čínský komunistický aparátčík, jednu dobu proponovaný následovník Mao Ce-tunga, zemřel na následky týrání Rudých gard v době Velké proletářské kulturní revoluce.

Narodil se v roce 1898 a členem čínské komunistické strany se stal v roce 1921. Už od 20. let stoupal ve stranické hierarchii, pracoval v odborovém hnutí a od 30. let byl významným partajním ideologem. 

Čtěte také

V roce 1959 se stal – po Maovi – předsedou Čínské lidové republiky – tedy prezidentem, tj. faktickou hlavou státu. V první polovině 60. let ho komunistický vůdce Mao Ce-tung několikrát označil za svého nástupce.

Pak však došlo v čínských dějinách k zásadnímu obratu. Mao nespokojen s tím, že byl svými blízkými spolupracovníky poodsunut na vedlejší kolej – jakkoli si podržel post stranického vůdce a jeho kult byl budován a ctěn s neutuchající intenzitou – provedl grandiózní návrat k moci pomocí zfanatizované mládeže.

Lynčování a neposkytnutí lékařské pomoci

Čtěte také

Hlavním cílem byla inteligence a většina stranické byrokracie (docházelo však i k masovému ničení kulturních památek a v závěru kulturní revoluce i k bojům různých frakcí mládežnických Rudých gard proti sobě).

V této souvislosti byla řada vedoucích stranických funkcionářů – včetně Liou Šao-čchiho – nejprve kritizována, poté ponižována a nakonec veřejně týrána a lynčována (a často i zavražděna). Počet mrtvých během kulturní revoluce se podle různých odhadů liší – pohyboval se kolem jednoho milionu.

Čtěte také

Liou Šao-čchi byl – ještě jako hlava státu – nejprve kritizován, poté internován a nakonec vožen po různých místech Číny, kde byl předváděn rozzuřenému davu a lynčován. V této době byl (v roce 1968) rovněž formálně zbaven své funkce.

Zemřel v roce 1969 v internaci na následky lynčování a neposkytnutí lékařské pomoci. Jeho smrt byla před veřejností (ale i před jeho dětmi) řadu let tajena.

V pořadu hovoří sinoložka Olga Lomová, zazní nahrávky z archivu Českého rozhlasu a ukázky z odborné, propagandistické a memoárové literatury.

autor: Pavel Hlavatý
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.