Politické vraždy, které změnily svět: Martin Luther King – smrt v očekávání
Baptistický pastor, občanský aktivista a nositel Nobelovy ceny míru Martin Luther King byl ve svých devětatřiceti letech zastřelen v roce 1968.
Ačkoliv patřil od dětství k nadaných žákům a později studentům, setkával se opakovaně s rasovými předsudky i přímými projevy rasismu.
Čtěte také
Po úspěšných studiích sociologie a teologie působil jako baptistický pastor v Montgomery v americkém státě Alabama. Zde – spolu s dalšími aktivisty – vedl v letech 1956-57 úspěšný bojkot proti rasové segregaci autobusové dopravy.
Martin Luther King díky tomu vstoupil do širšího povědomí a v roce 1957 se stal prvním prezidentem (kterým zůstal až do své smrti v roce 1968) nově založené organizace Konference křesťanského vedení Jihu, která se stala důležitou součástí širšího afroamerického hnutí za občanská práva ve Spojených státech.
Rasové bouře
King byl zastáncem principů nenásilí (byl velmi výrazně ovlivněn myšlenkami Mahátma Gándího), přitom byl opakovaně pro svou činnost vystaven násilným útokům proti svému domu i sobě samému. Byl rovněž několikrát na krátkou dobu uvězněn. Měl velkou zásluhu na přijetí zákona o občanských právech (1964) a zákona o hlasovacím právu (1965). V roce 1964 obdržel Nobelovu cenu míru.
Čtěte také
V pozdějším období svého působení se začal více věnovat sociální problematice a opakovaně vystoupil proti americké účasti ve vietnamské válce.
Zastřelen byl 4. dubna 1968 a atentát vyvolal rozsáhlé rasové bouře po celých Spojených státech. Jeho odkaz – byť v poněkud zjednodušené a redukované podobě – byl postupně přijat v širokých vrstvách americké společnosti.
V pořadu hovoří historik Jiří Pondělíček, z archivu Českého rozhlasu zazní hlas Martina Luthera Kinga a dále úryvky z Kingových textů, vzpomínek jeho ženy Coretty a z odborné literatury.
Vysíláme v repríze.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.

