Politické vraždy: Tělo Pavla Švandy našli na dně Macochy
![](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_16x9_tablet/public/uploader/vanda6_210927-124004_til.jpg?itok=PEfhiGKJ)
Pavel Švanda - smrt na dně Macochy. Když Pavel Švanda v létě 1981 vyjel za strýcem, kardinálem Tomášem Špidlíkem, do Itálie a Vatikánu, netušil, jak osudová pro něj tato cesta bude. Pavla Švandu přibližují Jan Sedmidubský s Pavlem Hlavatým.
V říjnu 1981 byla na dně propasti Macocha objevena mrtvola brněnského studenta Pavla Švandy, krutý osud měl i polský kněz Jerzy Popieluszko. Poslechněte si oba příběhy v rámci cyklu Politické vraždy.
Pavel Švanda se narodil 6. června 1959 v Opavě. Po maturitě na SPŠ stavební v roce 1978 začal studovat Fakultu architektury Vysokého učení technického v Brně. Na přelomu 70. a 80. let se postupně zapojil do různých aktivit proti komunistickému státu.
V létě 1981 navštívil Itálii, kde se setkal se svým strýcem – katolickým knězem a budoucím kardinálem – Tomášem Špidlíkem a dohodl i svou spolupráci s Rádiem Vatikán, která obnášela dodávání zpráv.
Po návratu byl kontaktován Státní bezpečností, která na něj měla vyvíjet drsný nátlak. Naposledy byl naživu viděn 2. října 1981, o osm dní později bylo jeho tělo nalezeno na dně propasti Macocha.
Čtěte také
Podle přesvědčení své rodiny i širšího okolí, byl zavražděn Státní bezpečnostní. Ta pak po Švandově smrti řadě dalším oponentům režimu shozením do Macochy vyhrožovala.
Dobové šetření policie bylo velmi brzy ukončeno a obnovené vyšetřování po roce 1989 už úspěšné nebylo.
V roce 2010 vyšel knižní výbor z pozůstalosti Pavla Švandy nazvaný Slunci vstříc, který obsahuje výběr z jeho textů, jako deníkové a cestopisné zápisy, sny, povídky, úvahy, eseje, básně, ale i dopisy z posledních pěti let života.
Poslechněte si ukázky z úvah, deníkových a cestopisných zápisů Pavla Švandy v repríze pořadu Pavla Hlavatého.
Čtěte také
Publicista Hlavatý přibližuje i osud polského katolického kněze Jerzyho Popieluszka. V období výjimečného stavu, vyhlášeného v prosinci 1981, dodával Popieluszko mnoha krajanům sílu a naději.
Na jeho mše za vlast se sjížděli lidé ze širokého okolí a díky své podpoře nezávislým odborům si Popieluszko vysloužil pověst „kaplana Solidarity“. Jeho činnost byla představitelům komunistickému režimu natolik nepříjemná, že nepoddajného mladého kněze nechali v říjnu 1984 unést a zavraždit.
Oba pořady najdete na webu jen do 25. listopadu 2024.
Související
-
Politické vraždy Martina Luthera Kinga a Roberta Kennedyho
„Mám sen, že jednoho dne mé čtyři děti budou žít v zemi, kde nebudou posuzovány podle barvy kůže, ale podle charakteru,“ pronesl Martin Luther King v srpnu 1963.
-
Politické vraždy: Symbol maďarské revoluce 50. let Imre Nagy skončil na popravišti
Maďarský premiér Imre Nagy se pokoušel o demokratizaci komunistického režimu. Ta ale skončila v roce 1956 tvrdým zásahem Sovětského svazu, což také znamenalo jeho pád.
-
Politické vraždy: Smrt Jana Masaryka je i po letech obestřena tajemstvím
Syn prvního československého prezidenta Jan Masaryk se během 2. světové války stal ministrem zahraničí londýnské exilové vlády, po válce zůstal ve dvou vládách.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
![ze_světa_lesních_samot.jpg ze_světa_lesních_samot.jpg](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/30211a0c09767f56cedafa33e6481497.jpg?itok=KWqo-X-T)
![](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/1cbf078c2113e4a20ba2b4185c2821e2.jpg?itok=FkhfJLo4)
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.