Dietrich Bonhoeffer. Muž, který nesměl přežít
Německý pastor, teolog, odbojář a politický vězeň Dietrich Bonhoeffer byl na samém konci války nacisty bez soudu popraven na přímý rozkaz Adolfa Hitlera. Narodil se v roce 1906 a jeho otec byl významný psychiatr a přednášel na univerzitě. Vystudoval teologii – promoval v roce 1927 – a krátce na to složil církevní zkoušky, díky nimž mohl působit jako duchovní, nejprve jako výpomocný kazatel v Barceloně.
Poté pracoval jako asistent na berlínské univerzitě a pak pokračoval ve studiu ve Spojených státech.
Čtěte také
Na počátku 30. let po návratu do Německa začal přednášet na berlínské univerzitě. Současně se stal jedním ze tří mládežnických sekretářů mezinárodního církevního mírového hnutí. V roce 1932 díky tomu navštívil jedinkrát v životě Československo, kde se zúčastnil mezinárodní mírové konference mládeže. V této době rovněž prožíval hluboký duchovní přerod.
Tři dny po Hitlerově nástupu do funkce a faktickém příchodu nacistů k moci měl v rozhlase živě přenášenou přednášku o nepřípustnosti vůdcovského principu (vysílání bylo v závěru přednášky přerušeno). Po roce 1933 došlo k výraznému vývoji jeho teologických názorů, kdy se jeho křesťanský pacifismus proměňuje v teologické zdůvodnění odporu proti nacismu, a to včetně likvidace Adolfa Hitlera. Působí v těch strukturách německých protestantů, které se snažily uhájit autonomii vůči nacistickému režimu.
Měsíc před koncem války
A ačkoliv těsně před vypuknutím druhé světové války pobýval ve Spojených státech (kde mu přátelé i opatřili místo), vrací se koncem července 1939 do Německa. Díky svým přátelům a příbuzným se stává spolupracovníkem Abwehru – nacistické tajné služby, aby tím spolu s nimi kryl svou odbojovou činnost.
Čtěte také
Je zatčen na počátku roku 1943 a internován v kamenné věznici. Jeho postavení se výrazně zhoršuje v červenci 1944 po atentátu na Hitlera, protože ti z jeho odbojových spolupracovníků, kteří byli ještě na svobodě, se na něm spolupodíleli.
V únoru 1945 byl převezen do koncentračního tábora a necelý měsíc před koncem války je na Hitlerův přímý rozkaz bez soudu popraven – zavražděni měli být všichni, kteří se podíleli na přípravě atentátu na Hitlera. Řada jeho důležitých textů vyšla až po jeho smrti.
V pořadu hovoří historik a filosof Petr Hlaváček a zazní ukázky z Bonhoefferových, odborných a dobových textů.
Související
-
Česká šlechta se snažila před Mnichovem zachránit Československo tlakem na diplomata Runcimana
V létě roku 1938 se rozhodovalo o osudu Československa. Sudetoněmecká menšina žádala odtržení od Československa a skrytě a později otevřeně žádala připojení ke Třetí říši.
-
Vysílačka Pravda vítězí aneb Nacistická rozhlasová propaganda v roce 1938
Nacistická propagandistická vysílačka Pravda vítězí začla vysílat krátce po obsazení Rakouska Německem. V archivu se dochoval soubor nahrávek datovaný od 8. do 22. 9. 1938.
-
Když nacisté ztratili trpělivost s demokracií, zapálili si Říšský sněm
Skutečnou podstatou každé diktatury je násilí, teror a totální zotročení společnosti, a ne snaha o obecné dobro.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
