Rudí bratři Morcheovi – postrach nacistů v česko-saském pohraničí

Pamětní deska Elisabeth Morche a šesti jejích synů ve Stvolínkách na Českolipsku|foto:Radek Petrášek, ČTK

Až v posledních letech se mluví také o německých antifašistech. Byly jich tisíce a najdeme je také mezi českými Němci.

Nezapadají do jednoduchého a snadno srozumitelného výkladu dějin 30. a 40. let minulého století. Nejčastěji se jednalo o lidi s levicovými názory – sociální demokraty a komunisty. S Hitlerem a jeho zrůdným režimem se nikdy nesmířila ani Elisabeth Morche a její synové – Gottfried, Friedrich, Oskar, Helmut, Herbert a Werner.

Rváči, pašeráci, vojáci, hrdinové, Němci

Morcheovi původně pocházeli ze Stvolínek, německy Drum. To je vesnice mezi Úštěkem a Českou Lípou. Rodina přišla o otce v první světové válce a Elisabeth se s dětmi přestěhovala do Saska, do své rodné Pirny, kde měla alespoň nějaké zázemí.

Velká válka jí vzala iluze o starém světě a nové našla v levicovém hnutí – v komunismu. Angažovaná a emancipovaná tovární dělnice v levicovém duchu vychovávala i svých šest synů. Všichni otevřeně vystupovali proti sílícímu nacismu.

Morcheovi v uniformách československého vojska stojí na rakví s padlým bratrem Fritzem (1944 Francie)|foto: Muzeum města Ústí nad Labem

Všechno změnil nástup Hitlera k moci. Morcheovi se museli znovu stěhovat do Čech. I tady ale do poslední chvíle bojovali proti hnědým.

A když to nešlo v Československu, oblékli uniformy v zahraničí. Pět z nich patřilo k československé brigádě ve Velké Británii a jeden k Rudé armádě Sovětského svazu. Domů se vrátili jako vítězové čtyři.

Rozhodla ale jejich národnost. Jejich potomci proto dnes žijí v Sasku a v Kanadě. Početná rodina je hrdá na boj svých předků proti nacismu a pořad vznikl také díky nim.