Špioni: Karel Köcher, český krtek v CIA

13. červenec 2024

Po celém světě se 11. února 1984 objevily fotografie a natočené záběry z Glienického mostu, který spojoval Západní Berlín s Východním Německem. Bylo tehdy mrazivé úterý, minus pět stupňů Celsia a na most přijely z obou stran kolony aut. Vysíláme v repríze.

Vystoupili z nich muži, někteří pak přešli přes čáru uprostřed mostu na druhou stranu. Probíhala tu mimořádná akce: ve světě studené války si Spojené státy americké a Sovětský svaz vyměňovali své zajaté špiony. Jedním z nich byl také Čechoslovák Karel Köcher. Krtek, jak se říká ve zpravodajské hantýrce, který se dostal až do americké CIA.

Čtěte také

Na otázku, kdo to byl, není jednoduchá odpověď. Na straně jedné bezpochyby inteligentní a talentovaný člověk, na straně druhé pro řadu lidí nesympatický a všehoschopný podivín. Ale na čem se lze shodnout je, že byl mimořádně ctižádostivý. Narcisoidní typ, který se chtěl do popředí dostat za jakoukoliv cenu, možná tím skrýval nějaký komplex méněcennosti.

Ostatně v jednom ze záznamů, který zpracoval příslušník Veřejné bezpečnosti Stanislav Volek už v roce 1962 – to bylo Köcherovi 28 let – se můžeme dočíst: „Ješitný, nekritický ke svému jednání, používající všech prostředků k dosažení svých cílů a rovněž i dbalého, hlavně svého prospěchu, zejména zištného.“

V roce 1984 všechno prozradil

Ve svém životě měl několik průšvihů, které mu jeho estébácká dráha pomáhala vyzmizíkovat, stejně tak se z něj stal přesvědčený „budovatel komunismu“ a určitě měl více než rád peníze, shrneme-li, co ho přivedlo do špiónského světa: průšvih, přesvědčení a zisk.

Čtěte také

Vázací akt podepsal v roce 1963 a i tehdy bylo v posudku uvedeno, že je to „ambiciózní člověk“.  Vedle toho z jeho životního příběhu vyplývá, že ani bystrost intelektu a vzdělání nesouvisejí jakkoliv s mravním ukotvením člověka. S rozlišením dobra a zla, i to je na jeho příběhu zcela typické.

Aby toho nebylo málo, s estébáky spolupracovala také jeho manželka Hana, pohledná a sympatická žena, která se dokázala prosadit a okouzlit v ledasjakých prostředích. Spolu se dostali, či spíše byli estébáky vysláni, na Západ s historkou o emigraci.

Prosluli nejen jako špióni, ale také účastníci sexuálních orgií – swingers párty, které se v té době staly v USA velmi populárními. Už tehdy dokázali svých informací využít a to dokonce pro sovětskou KGB. Zároveň se Köcher prezentoval jako slušný student, dokázal vystudovat americkou univerzitu, mezi jeho vyučující patřil i obdivovaný politolog Zbigniew Brzezinski.

Čtěte také

Další Köcherova cesta vedla do CIA, smlouvu podepsal v roce 1973, o rok dříve dostal americké občanství. Zajímavé je, že v té době byl pražskými estébáky odepsán, protože se jim zdálo, že není ve svých aktivitách a plnění úkolů dost efektivní. 

Pomyslná klec spadla v listopadu 1984, kdy byl Köcher i jeho manželka zatčeni, ocitnul se ve vězení a všechno prozradil. Pak se objevil nápad, vyměnit ho za uvězněného Anatolije Ščaranského, a tím byl nastartován proces vyjednávání na nejvyšší úrovni, který měl svou koncovku na onom mostě.

Pořad připravili Ivana Chmel Denčevová a Michal Bureš, který byl i režisérem. Mistrem zvuku byl Jan Brauner a dramaturgem Stanislav Vintr.

Spustit audio

Související