Špioni: Emanuel Viktor Voska. Masarykův agent ve službách Československa

Byl to příběh amerického snu, i tak můžeme pohlédnout na Voskův příběh: chudý hoch z Kutnohorska, polosirotek a horník, který byl sympatizantem sociálních demokratů a „horká hlava“.

Čtěte také

Karel Procházka vybudoval z ničeho jednu z nejlepších zpravodajských služeb

Když veřejně zkritizoval poměry v kutnohorské tabačce a obával se zatčení, tak ve svých dvaceti letech – píše se rok 1895 – odjíždí, spíše tedy utíká přes oceán do Spojených států amerických.

A tam začne všelijak, živí se, jak se dá, ale ten „sen“ bylo zakoupení lomu a dolu s mramorem, výstavního domu v New Yorku a především neustálá podpora svých krajanů, na svou rodnou zemi nikdy nezapomněl. Tak se jednou setkal i s profesorem T. G. Masarykem, bylo to v roce 1907 a stal se jeho sympatizantem.

Ve věznění týraný v pokročilém věku

Do rodných krajů Voska přijel poprvé po dvaceti letech v červnu 1914 jako bohatý Čechoameričan, který chtěl vybudovat síť dopisovatelů do krajanských novin v USA.

Čtěte také

Agent StB Frolík emigroval na dovolené v Bulharsku. Pomáhala mu americká CIA

Určitě nečekal, že za krátkou dobu vypukne Velká válka a bude třeba jeho pomoci, o kterou ho Masaryk požádal. Nejprve to bylo doručení tajných dokumentů, pak přicházely další úkoly a Emanuel Voska s nasazením a energií sobě vlastní postavil základy budoucí československé zpravodajské služby.

Po skončení války se do nově založeného Československa vrátil, ale nikoliv jako zpravodajec či špión, ale jako seriózní podnikatel. To vydrželo až do ohrožení státu nacisty, tehdy se opět vlastenec Emanuel Voska dává do práce. Opět ve prospěch své ohrožené země organizuje pomoc v zahraničí, zakládá tajné organizace a pomáhá shánět peníze.

Není divu, že nacisté ho zatýkají hned první den po obsazení země. Pak byl naštěstí propuštěn, dostal se do New Yorku a díky jeho špionské síti se mu podařilo několik husarských kousků. Spolupracovníky získával po celém světě, stejně jako informace a nutné peníze.

Čtěte také

Špioni: Karel Köcher, český krtek v CIA

Jakoby se to opakovalo, po skončení i 2. světové války opět se svou zpravodajskou činností končí, ostatně teď už svou roli hrál i věk, bylo mu totiž 70 let, a opět je podnikatelem. Ještě byl po válce oceněn jako zasloužilý vlastenec a bojovník za samostatnost, ale to se změnilo hned po nástupu komunistů k moci.

V červnu 1950 byl zatčen, obviněn jako americký špion a po třech letech ve vazbě odsouzen k desetiletému vězení. Do kriminálu byla odsouzena i jedna z jeho dcer. A když se jeho jméno objevilo jako zásadní přitěžující okolnost v procesu se Slánským – ohledně obviněného komunisty Šlinga, bylo to více než absurdní. Ostatně jeho dcera Villa k tomu řekla: „Tatínek neměl spojení se Slánským, ale se Šlingem se znal z druhé světové války, to bylo všechno.“  

Čtěte také

Špioni: Pavel Minařík. Agent ze Svobodné Evropy, který se stal symbolem mravního bahna

Nemocný a v pokročilém věku ve věznění týraný Voska přes opakované žádosti a zdravotní problémy nebyl propuštěn, stanovisko bylo: „Není dostatečně převychován“. Podmínečně propuštěn byl až v prosinci 1959, to mu bylo už 84 let a 1. dubna následujícího roku umírá.

Muž, který se za svou zemi postavil vždy, když byla v ohrožení a ničeho ze svých aktivit a snah nelitoval. A vždy, když „jeho“ země se stala totalitou, nepřítelem se stal právě Emanuel Voska.

Pořad připravila Ivana Chmel Denčevová, která v něm vystupuje spolu s režisérem Michalem Burešem. Dramaturgicky spolupracoval Stanislav Vintr.