Agenty chodce zastavily až dráty s vysokým napětím a minová pole
Bylo to nebezpečné povolání: na přelomu 40. a 50. let, v období vrcholné studené války, stovky mužů překračovaly pomyslnou železnou oponu, tedy hranici mezi demokratickým Západem a Moskvou ovládaným východním blokem.
Nechodili vraždit, jak tvrdila dobová komunistická propaganda, ale měli pro západní zpravodajské služby získávat informace o skutečném dění v socialistických zemích, převádět na Západ důležité osoby a případně zakládat zpravodajské skupiny. Pro tyto kurýry se vžil a dodnes používá komunisty zavedený termín „agenti-chodci“.
Čtěte také
„Nešlo jen o převádění osob prchajících z komunistického Československa, ale podstatnější byla spolupráce se zahraničními zpravodajskými službami. Americkými, britskými či francouzskými. Tito agenti chodci, kurýři, ve své době umožňovali jediný styk demokratického exilu s domovem,“ napsal před lety historik Ivo Pejčoch.
Agenti chodci měli na Východě budovat systém mrtvých schránek, stavět zpravodajskou síť protikomunisticky zaměřených lidí i zjišťovat citlivé vojenské, hospodářské či politické informace. Zpočátku, kdy na exponovaných místech ve státní správě nebyli jen komunističtí prominenti, byli kurýři úspěšní.
S přibývajícími lety po únoru 1948 se ale situace měnila, komunistická strana rozmísťovala své kádry na všechna důležitá místa a výrazně se zpřísnila i ochrana státní hranice, která se na některých místech stala téměř neprostupnou. Na hranicích vznikla minová pole a ploty s vysokým napětím. Vybudována byla příhraniční ochranná pásma, kvůli kterým z map mizely celé vesnice.
„Říkali jsme si, že jsem klub sebevrahů," vzpomínal po letech agent Rudolf Boleslav.
Čtěte také
Podle odhadů historiků nasadily západní zpravodajské služby postupně na 4000 kurýrů. Někteří byli zastřeleni přímo na hranici, asi 500 jich bylo dopadeno a odsouzeno k vysokým trestům, 42 z nich k trestu smrti.
Činnost pěších kurýrů skončila v roce 1955, kdy byla celá západní hranice Československa neprodyšně uzavřena stěnou s vysokým napětím a zmíněnými minovými poli. Tento systém ostrahy státní hranice byl postupně rušen až po roce 1965 na nátlak zahraničních vlád a mezinárodních organizací pro lidská práva.
Složitou a mimořádně nebezpečnou práci agentů chodců připomíná pětidílný seriál Pavla Hlavatého z roku 2015 s názvem Hrdinové českého národa – agenti chodci. Je věnován těm, kteří po únoru 1948 přes stále hlídanější a zadrátovanější hranici zprostředkovávali kontakt domova se zahraničím.
Pořad najdete na webu, první díl jen do 6. března, pátý do 9. března 2024.
Související
-
Erich Mielke vybudoval mocnou rozvědku Stasi, měla 85 tisíc zaměstnanců
Cyklus pořadů Špioni představí ve dvou dílech Ericha Mielkeho, šéfa východoněmecké státní bezpečnosti (od roku 1957 do pádu Berlínské zdi v roce 1989).
-
Špioni: Pavel Minařík. Agent ze Svobodné Evropy, který se stal symbolem mravního bahna
Byla to „slavná“ tiskovka pro komunistický režim v Československu, kde vystoupil špion StB Pavel Minařík. Vrátil se po letech z Rádia Svobodná Evropa v Mnichově.
-
Adam Černý: Čína roztahuje síť na špióny
Když Čína loni uvolnila restriktivní opatření proti šíření covidu, doufala, že oživí domácí ekonomiku i zájem zahraničních investorů o jeden z největších světových trhů.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.