Sacher a Bartončík: Jeden svazky StB likvidoval, druhý se v nich objevil
Ještě řadu měsíců po listopadu 1989 budila obavy demokraticky naladěné veřejnosti otázka Státní bezpečnosti, jejích pracovníků a spolupracovníků. Rok 1990 je spojený nejen s likvidací této silové složky, ale také s první velkou kauzou odhalení utajeného spolupracovníka Státní bezpečnosti. Tím, kdo ji zrušil, byl ministr Richard Sacher, tím, kdo byl odhalený, byl šéf lidovců Bartončík.
Čtěte také
Poslední lednový den roku 1990 vydal Sacher rozkaz, a na jeho základě byly k 15. únoru stejného roku zrušeny všechny centrální útvary Státní bezpečnosti.
Ukončil tak činnost mocné tajné policie, která představovala jeden z hlavních mocenských pilířů komunistického režimu v Československu.
Až postupně začala na veřejnost prosakovat jména mnohých spolupracovníků StB. Jednou z první velkých kauz byl případ předsedy lidové strany Josefa Bartončíka, o kterém napsal rakouský časopis Profil, že byl placeným agentem.
Bartončík to popřel, dva dny před volbami ale vystoupil tehdejší náměstek ministra vnitra Jan Ruml a oznámil, že má informace, které Bartončíkovi z morálního hlediska znemožňují vykonávat poslanecký mandát.
Čtěte také
Do celé kauzy vstoupil i prezident Václav Havel, kterému podle jeho slov dal Bartončík slib, že z kandidátky sám odstoupí. To se nestalo, a proto byly zveřejněny důkazy, že StB vedla Bartončíka jako svého tajného spolupracovníka.
Skandál vnímala negativně především lidová strana, která se cítila poškozena ve volbách, ve kterých kandidovala v rámci Křesťanskodemokratické unie.
Příběhy Richarda Sachera a Josefa Bartončíka připomínáme ve dvou reprízách v rámci cyklu Špioni, připravil David Hertl.
Související
-
Spolupracovníci StB: Nekuda, Císler i zpěvačka Čeřovská
Mimořádný zájem projevovala československá Státní bezpečnost před rokem 1989 o informace o smýšlení umělců. Řadu z nich proto získala jako své tajné spolupracovníky.
-
Špioni: Hana Krupková – žena, kterou semlela nacistická i komunistická totalita
Začalo to snahou zachránit manžela a sebe, pokračovalo to řadou prazvláštních peripetií, ve kterých si můžeme klást otázky, kdy a proč se začal „lámat“ její charakter.
-
Vliv špionů je mimořádný a funguje už od nepaměti, říká autorka cyklu Špioni Chmel Denčevová
Za novým cyklem pořadu Historie Plus Špioni stojí historička a publicistka Ivana Chmel Denčevová. Proč se rozhodla vyprávět příběhy českých špionů?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
