Adam Černý: Čína roztahuje síť na špióny
Když Čína loni po třech letech uvolnila silně restriktivní opatření proti šíření covidové nákazy, doufala, že oživí domácí ekonomiku i zájem zahraničních investorů o jeden z největších světových trhů. Účinek tohoto cukru nyní může omezit bič, který komunistický režim plete na ty, kteří podle jeho názoru ohrožují národní bezpečnost.
Nově schválené dodatky k protišpionážnímu zákonu z roku 2014 obsahují formulace umožňující sledovat a zatknout takřka kohokoli a ke spolupráci s bezpečnostními orgány při vyhledávání špiónů zavazují úřady, firmy i jednotlivé občany.
Čtěte také
Nejasné formulace týkající se boje s kyberšpionáží budí u zahraničních investorů obavy, že jejich podniky v Číně budou nuceny tamním bezpečnostním orgánům předávat obchodně citlivá data.
Navíc předání jakékoli informace, které ohrozí široce interpretovatelný pojem „národní bezpečnost“, bude nyní považováno za špionáž. Dosud se týkal „státních a zpravodajských tajemství“, nyní zahrnuje i „další dokumenty, data, materiály a věci týkající se k národní bezpečnosti a národních zájmů“.
Ti, kdo ctí zákon
Čtěte také
Obavy z nové snadno zneužitelné definice posilují nedávné případy zatčení a zadržování zahraničních občanů, aniž by bezpečnostní úřady jasně doložily důvody zásahu. Takto byla například v březnu zatčena pětice zaměstnanců pekingské pobočky americké auditorské firmy Mintz Group nebo minulý měsíc policie vyslýchala zaměstnance šanghajské filiálky bostonské poradenské firmy Bain&Company a zabavila jim počítače a telefony.
Podle deníku Wall Street Journal do nynější kampaně na ochranu národní bezpečnosti, jejíž význam zdůraznil vůdce vládnoucí komunistické strany a státu Si Ťing-pching, zapadá fakt, že v minulých měsících čínské úřady výrazně omezily nebo zcela zakázaly přístup ze zahraničí k nejrůznějším databázím, jako jsou obchodní rejstříky, akademické publikace nebo dokonce oficiální statistické ročenky. To by naznačovalo, že získat informace, které byly dosud veřejně dostupné, může být napříště označeno a trestáno jako špionáž.
Čínské úřady popřely, že by novela zákona o boji se špionáží možnosti zahraničních investorů ohrožovala. V angličtině vydávaný vládou kontrolovaný deník Global Times s odvoláním na ministerstvo zahraničí uvedl, že „ti, kdo ctí zákon, se nemají čeho obávat“, aniž by se namáhal vyrovnat s námitkou, že z nově přijatých dodatků zákona z roku 2014 není jasné, co ohrožuje „národní bezpečnost“. Za takových okolností je pro domácí, natožpak pro cizince, těžké či zhola nemožné takový zákon dodržovat.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
