Sinolog: Čína dává přednost vítězství bez boje. Proto intenzivně zbrojí, ale nakonec bojuje mačetami

Čína se podle něj snaží o navození dojmu, že její vítězství v případném konfliktu by bylo nevyhnutelné a že je lepší to vzdát bez boje. Dokládá to na příkladech z Jihočínského moře, kde teď pravidelně probíhají konflikty v části, které na Filipínách říkají západofilipínské moře.

Čtěte také

Evropa je silná, když je jednotná. Chceme-li obstát vůči Číně a USA, musíme jednat společně, říká bývalý předseda Evropského parlamentu Martin Schulz

„Čína tam demonstruje vyspělou námořní techniku, má tam nejmodernější pobřežní stráže, ale když pak dojde ke konkrétnímu konfliktu, tak se většinou odehrává mačetami, noži, vodními děly. V jednom případě dokonce použili čínští vojáci kopí,“ upozorňuje sinolog s tím, že Peking se snaží konflikt udržet těsně pod úrovní samotného střetu, aby se vyhnul další eskalaci.

Mačety a kopí dává do protikladu s nejmodernějšími zbraňovými systémy, mezikontinentálními střelami, jadernými hlavicemi i umělou inteligencí, jimiž se čínská armáda chlubí. Charakter války se ale v současnosti mění, přibližuje Hála: 

„Nejde o to, kolik máte zbraní ve svém arzenálu, ale že v tom arzenálu máte vhodný typ zbraní a vhodnou taktiku pro konkrétní scénář konfliktu.“

Konflikt s Tchaj-wanem?

Bezprostřední konflikty mohou podle Hály hrozit v tchajwanské úžině, případně v Jihočínském moři či ve Východočínském moři s Japonskem. Nejvíce se nicméně diskutuje o případném konfliktu s Tchaj-wanem.

Čtěte také

Vystrčilova „batůžková diplomacie“. Tchaj-wan podle expertky chápe, že za cestu platí politickou daň

„Ten scénář je velmi složitý a navíc je velmi pravděpodobné, že konflikt by nezůstal na bilaterální rovině, ale velmi rychle by eskaloval do regionálního, možná globálního konfliktu,“ soudí sinolog.

Připomíná, že tchajwanská bezpečnost dlohodobě do velké míry závisí na podpoře Spojených států. „Ale jak víme, Spojené státy mají vůči Tchaj-wanu stále ještě politiku strategické ambivalence. Čili tam je to jaksi na úrovni psychologie: Zasáhne Amerika, nezasáhne Amerika? Nikdo neví.“

I když je po nástupu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu Čína pro Spojené státy rivalem číslo jedna, obě strany si uvědomují, že možné scénáře případného konfliktu mezi nimi jsou nejasné a nezřetelné.

Čtěte také

Sinolog David Gardáš: Obchod, technologie, Tchaj-wan. Tři body, které určují vztahy USA a Číny

Proto jsou podle Hály opatrné ve vzájemném přístupu a zdráhaly by se udělat ukvapené kroky. Čína totiž pokročila natolik, že by jakákoliv vojenská aktivita Spojených států a jejich spojenců v západním Tichomoří byla velmi riskantní.

„Třeba ještě v roce 1996, během takzvané třetí krize v Tchajwanské úžině – kdy Čínská lidová republika ostřelovala vody kolem Tchaj-wanu, aby ovlivnila výsledky prvních svobodných prezidentských voleb na Tchaj-wanu – stačilo, aby prezident Bill Clinton poslal jednu letadlovou loď s doprovodnou skupinou do západního Pacifiku. A Čína se stáhla,“ vzpomíná Hála s tím, že dnes by Američané mohli o svou letadlovou loď přijít.

Jaderné zbraně

Sinolog zdůrazňuje, že Čína v éře prezidenta Si Ťin-pchinga výrazně navyšuje svůj jaderný arzenál a není vázána žádnými smlouvami o omezení jaderného zbrojení. Podle něj to zásadně mění předchozí logiku jaderného odstrašení, kdy proti sobě stály dvě mocnosti – USA a Rusko, které měly v zásadě paritu.

„Teď je tu třetí mocnost, která je rychle dohání, a navíc velmi intenzivně spolupracuje s jednou z nich. Z dvoustranného vyvažování tu máme trojúhelník, který navíc není rovnostranný,“ varuje a uklidňuje, že v otázce jaderných zbraní je Čína i dnes méně nevyzpytatelná než Severní Korea.

Jaký by byl pro Čínu optimální výsledek ruské agrese na Ukrajině? A posiluje Donald Trump Čínu svým počínáním v Bílém domě, nebo ji naopak oslabuje? Poslechněte si celou Osobnost Plus nahoře v článku.