Adam Černý: Čína na demografické skluzavce

23. leden 2023

Věta, že Čína je nejlidnatější stát na zeměkouli, platí tak dlouho, že si snad nikdo nedokázal představit, že by tomu mohlo být jinak. Dnes už však neplatí, anebo vbrzku platit přestane, protože demografický primát někdejší Říše středu co do počtu obyvatel přebírá Indie. Tento posun je příznakem zásadní proměny Číny.

Její hospodářský růst od počátku reforem Teng Siao-pchinga před čtyřmi desítkami let hnal ke dvouciferným hodnotám z valné části příchod levné pracovní síly z venkova do měst.

Čtěte také

Loňská, a to ještě oficiální, tedy ne zcela spolehlivá hodnota tohoto ukazatele, se odhaduje na tři procenta, hodnotu, kterou by mnohé jiné země uvítaly, v čínských poměrech je však hodnocena jako varovné číslo.

Ve zřejmém zpomalování ekonomiky hraje demografie zásadní roli, což si komunistická vláda v Pekingu sice uvědomuje, doposud se jí však nepříznivý trend nepodařilo zpomalit, natožpak zvrátit. Důvodem je „politika jednoho dítěte“, kterou komunisté po desetiletí velice tvrdě vynucovali, protože při někdejší nízké životní úrovni bylo obtížné zajistit výživu početnějších rodin za časů, kdy si maoistický režim jako cíl kladl „misku rýže každému Číňanovi denně“.

Zbohatnutí společnosti

Omezená porodnost zvyšovala pravděpodobnost, že rodiny svého jednoho potomka uživí, zároveň je však velice traumatizovala, navíc ve společnosti tradičně preferující syny vedla k velice neblahým důsledkům.

Čtěte také

Rodiče měli sklon se nechtěných novorozených dcer pokoutními způsoby zbavovat a mezi jedináčky se časem začala projevovat nerovnováha, protože mladým mužům se snižovala vyhlídka, že naleznou partnerku k založení rodiny.

Výsledkem je nynější varovný stav. Ještě před deseti lety se odhadovaný počet dětí připadajících na jednu ženu během jejího života pohyboval kolem čísla 1,7, tedy pod hodnotou 2,1, kdy celkový počet obyvatel neklesá.

Toto číslo se už před dvěma lety propadlo na alarmujících 1,2 bez vyhlídky, že by se tento stav v dohledné budoucnosti změnil. Čínské páry nyní samy dávají přednost tomu mít jedno, nanejvýš dvě děti, přestože někdejší restrikce režim v roce 2016 odvolal. Důvodem změny chování rodin je zbohatnutí společnosti a vznik početné střední třídy, nároky na pracovní výkonnost a rostoucí náklady na výchovu a vzdělání potomků.

Předseda Syndikátu novinářů ČR Adam Černý

Loňské číslo porodnosti, nejnižší od 60. let minulého století, kdy Čínu zasáhl hladomor vyvolaný maoistickým experimentem „velkého hospodářského skoku“, staví režim, nyní již ztělesněný do osoby prezidenta a šéfa komunistů Si Ťin-pchinga, před problém, který režim sázející čím dále tím více na nejrůznější restrikce a na nadřazenost kolektivu nad osobním životem nedokáže řešit. Číně tak hrozí neradostná vyhlídka, že v důsledku nízké porodnosti ekonomicky ustrne, což se přihodilo i jinde, ale na hospodářské úrovni nižší, než je například japonská.

Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR

autor: Adam Černý
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.