Čína řeší nadbytek mužů a stárnutí populace. Chce proto přestat regulovat porodnost

Pro druhou největší světovou ekonomiku to přinese neblahé důsledky, varuje americký magazín Time.

Jak ukončení politiky jednoho dítěte změnilo Čínu?

• Upravit
• Smazat

Čínská populace rapidně stárne, vláda proto byla nucena zrušit omezení povolující párům mít nanejvýš jedno dítě. Opatření zavedené v roce 1979 definitivně pozbylo platnosti loni v lednu. Zvýšila se za rok porodnost dostatečně na to, aby odvrátila nadcházející demografickou katastrofu? A mají Číňané vůbec zájem pořizovat si více dětí?

Zrušení limitu bude bezpochyby znamenat posílení občanských svobod, v ovlivnění porodnosti v Číně ale prý věří málokdo. Od pořizování dalších ratolestí totiž rodiče odrazují rostoucí životní náklady, včetně financování vzdělání potomků. Rovněž jen velmi málo Číňanů vyrůstalo ve velkých rodinách, a i proto se do jejich zakládání příliš nehrnou.

Dlouhodobým upřednostňováním dědiců mužského pohlaví navíc vznikla genderová nerovnováha. V Číně dnes žije o 34 milionů mužů více než žen. Do roku 2020 tak v zemi bude 24 milionů potenciálních ženichů, kteří však nebudou moci najít partnerku.

Důsledkem přitom nebude jen psychická frustrace jednotlivců. Nerovnováha mezi pohlavími totiž rovněž omezuje spotřebu, přináší cenové bubliny na trhu s nemovitostmi a ovlivňuje i nárůst kriminality a prostituce, vyjmenovává Time.

Asie stárne

Server německé veřejnoprávní stanice Deutsche Welle upozorňuje, že Čína není zdaleka jedinou asijskou zemí, kde obavy ze stárnoucí populace převažují nad obavami z přelidnění planety. Společnost mnohde stárne rychlostí, se kterou porodnost zkrátka nemůže udržet krok. Trend tvrdě dopadne na sociální systémy po celém světě. Na mnoha místech proto vlády hledají řešení.

Japonské seniory opečovávají roboti. Výrobci s nimi chtějí prorazit i na stárnoucím Západě

• Upravit
• Smazat

Tuleň Paro tiše pláče, zatímco ho starší žena utěšuje. Skupince seniorů předcvičuje humanoid Pepper a jakýsi vzpřímený strom vede poněkud chatrné kroky muže se zdravotním postižením. „Levá, pravá, velmi dobře,“ ozývá se vlídný ženský hlas.

Děje se tak například v Íránu. V něm porodnost ve druhé polovině dvacátého století rapidně poklesla bez stanovení jakýchkoliv limitů. Ještě v době islámské revoluce v roce 1979 činil průměr šest dětí na jednu Íránku. V 80. letech dokonce vzrostl na 6,5 dítěte. Stimulem byl i apel duchovního vůdce Rúholláha Chomejního v době války s Irákem vybudovat armádu o dvaceti milionech mužů.

Po konci bojů, když vyčerpaná ekonomika musela čelit výzvě mládnoucí populace, země obrátila a normou se staly děti dvě. Tak je tomu dodnes, i přes nejrůznější snahy vyvolat populační explozi.

Robotické řešení

Na rozdíl od Číny a Íránu se bující masou obyvatel chlubí naopak Indie. Trend od roku 1965 postupně upadá, nedochází ale k žádným dramatickým výkyvům. Předpokládá se, že průměrná porodnost neklesne pod hodnotu 2,1 dříve než v roce 2040. Omezování populačního růstu ostatně v současnosti není prioritou ani pro premiéra Nárendru Módího.

V takovém Japonsku je ale každý čtvrtý člověk starší pětašedesáti let a poměr roste. Oproti Indii nebo Íránu je tak v ostrovním císařství více pracovních pozic než potenciálních zájemců.

Firmy se snaží přilákat pracovníky nabízením nejrůznějších výhod, úspěšné ale mnohdy nejsou. Některé z nich tak už připravují plně automatizované výrobní linky. Japonská vláda dokonce plánuje, že roboti a umělá inteligence v budoucnu převezmou ošetřovatelskou péči, informuje server stanice Deutsche Welle.