V Íránu se k moci dostanou mladí nacionalističtí vůdci, zemi mohou dovést ke kolapsu, píše Haaretz
Válka mezi Íránem a Izraelem je v tuto chvíli pozastavena a platí příměří. Po izraelských útocích na jaderná zařízení, sérii vzájemných útoků a nečekaném zapojení Spojených států do konfliktu to oznámil americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Co ale znamená současné příměří a dá se čekat, že se konflikt rozhoří v dohledné době znovu? Analyzuje izraelský deník Haaretz.
Zatímco Trump hovoří o příměří s náznakem toho, že konflikt může kdykoli znovu vzplanout, izraelský premiér Benjamin Netanjahu mluví o historickém vítězství, které přetrvá po generace. Ačkoliv Írán nepodepsal oficiální kapitulaci, Netanjahu dává jasně najevo, že Teherán v tuto chvíli nemá šanci pokračovat v boji.
Čtěte také
Nic nenasvědčuje opaku: život v Izraeli se vrací do běžných kolejí. Otevřelo se Ben Gurionovo letiště, znovu se spustila těžba zemního plynu a zrušena byla všechna válečná omezení. Pro běžné Izraelce válka skončila, alespoň ta s Íránem. I finanční trhy, které často fungují jako citlivý barometr nálad, přinesly pozitivní signály.
Vyhlášení příměří přineslo velkou úlevu i na mezinárodní úrovni. Světové akciové trhy vzrostly a ceny ropy klesly. Investoři totiž věří, že se snížilo riziko pro energetické zásobování z Perského zálivu. Tato globální radost je však ukázkou úlevy, že konflikt nepřerostl v širší válku, spíše než optimistickou vizí budoucnosti.
Izraelští investoři zachovali chladnou hlavu po celou dobu konfliktu. Dokonce i během raketových útoků z Íránu izraelské akcie i měna posilovaly. Podle Erana Kalinského, odborníka na investice, se kterým mluvil ekonomický izraelský deník The Marker, trh viděl ve válce šanci na odstranění jaderného rizika ze strany Íránu.
„Pokud jsme zasáhli jejich jadernou kapacitu, může tu vzniknout úplně nový Blízký východ,“ myslí si Kalinsky.
Další konflikty
Zda se skutečně rodí nový Blízký východ, je ale zatím nejasné. Netanjahu sice prohlásil, že Izrael odstranil dvě existenční hrozby z Íránu, tedy jaderné zbraně a balistické rakety, ale odborníci jsou opatrnější.
Podle amerických zpravodajců se íránský jaderný program podařilo zbrzdit maximálně o šest měsíců. I pokud by byl tento odhad pesimistický, Izrael na tom možná bude brzy stejně jako před válkou.
Čtěte také
Netanjahu a izraelské bezpečnostní složky varují, že nešlo o válku, která by ukončila všechny konflikty. Izrael bude přinejmenším chtít zabránit tomu, aby se íránský spojenec v Libanonu, hnutí Hizballáh, znovu vyzbrojilo a posílilo své kapacity.
V horším případě může Izrael čekat opakovaný konflikt, nebo dokonce další plnohodnotnou válku. Tato realita představuje nejen dlouhodobé bezpečnostní riziko, ale i obrovské finanční výdaje.
Možností, jak snížit obranné náklady, by bylo ukončení války v Gaze, omezení zásahů v Sýrii a Libanonu nebo uzavření míru se Saúdskou Arábií, podotýká Haaretz.
Otázkou však je, zda je Netanjahu ochoten ustoupit ze své tvrdé linie a spolupráce s krajní pravicí v izraelské vládě. Jeho projev po válce tomu příliš nenasvědčuje. „Nemáme v úmyslu sundat nohu z plynu,” prohlásil premiér.
Mladí nacionalističtí vůdci
Ironickým faktem je, že osud izraelské ekonomiky se může v budoucnu odvíjet právě od stavu té íránské. Íránská strategie založená na vývoji jaderných zbraní, podpoře milicí v jiných státech a ekonomické izolaci se neosvědčila. Země je ve finanční krizi a její mezinárodní postavení je oslabené.
Čtěte také
Pokud by se režim změnil, ať už prostřednictvím převratu, nebo volbami, a noví vůdci se rozhodli pro cestu dialogu a ekonomického propojení se světem, mohl by z této války nakonec těžit i Írán.
Svět rozhodně netrpí nedostatkem špatných vůdců, kteří dělají přesný opak toho, co je v nejlepším zájmu jejich země. Magazín Economist píše, že poté, co Izrael zlikvidoval velkou část íránského vojenského velení a oslabil autoritu nejvyššího vůdce, nastupuje na scénu mladá generace tvrdě nacionalistických důstojníků.
Írán by na tom byl lépe, kdyby tito lidé neuspěli. Nejen proto, že pokračování v agresivní politice je předem odsouzeno k nezdaru, ale také proto, že by vedlo k ekonomickému kolapsu, uzavírá deník Haaretz.
Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách. Rusko na Ukrajině sází na nové nerušitelné drony s optickými vlákny. Čína se snaží získat Afriku na svou stranu v globální obchodní válce. Hackerská kódová jména začínají být příliš roztomilá. Proč potřebuje duchovní v Austrálii pilotní průkaz?
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.