Rusko financuje svou válku africkým zlatem. Nebojí se pro něj i vraždit

6. prosinec 2025

Rusko čelí kvůli válce na Ukrajině sankcím, rostoucí inflaci a nedostatku pracovních sil, a tak svou válečnou ekonomiku vylepšuje jednou z nejstarších a nejstabilnějších komodit na světě – zlatem. Moskva je hromadí už skoro 20 let, ale dnes zlato spolu s ropou hraje v Putinově válečné mašinérii zásadní roli.

Nástupci Wagnerovy skupiny ovládli doly ve Středoafrické republice a získali pověst bezohledných násilníků. Jsou obviňováni i z vraždění; před dvěma měsíci údajně zabili deset místních prospektorů u dolu Ndassima.

Dva týdny nato desítku dalších zajali a na několik dní je zavřeli do plechových kontejnerů vystavených prudkému slunci. Nejméně jeden zemřel, píše britský deník Telegraph.

Rusové v Africe

Nebyly to zdaleka první incidenty od roku 2021, kdy wagnerovci obsadili tento důl, jehož ložiska zlata mají hodnotu jednu miliardu dolarů. Ruská firma Nordgold zase začátkem letošního roku získala výnosnou licenci na těžbu zlata v Burkině Faso, kde už provozuje dva zlaté doly. V Mali pak tamější vojenská junta, kterou podporuje Kreml, začala v létě budovat rafinérii zlata společně s ruským konglomerátem Jadran Group.

Čtěte také

Rusko se do obchodu se zlatem v Africe zapojuje stále víc. Zlato se dá snadno pašovat, roztavit i prát na černém trhu. Pro Moskvu je tak užitečným nástrojem k obcházení západních sankcí a získání zahraniční měny.

Tento drahý kov je ještě důležitější od října, kdy Donald Trump uvalil sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Rusko má sice vlastní ložiska zlata a v posledních letech ho produkuje přes 300 tun ročně, ale poptávka je tak velká, že zlato hraje stěžejní roli i v Africe.

Rusko často požadovalo přístup ke zlatým dolům jako podmínku strategických dohod o bezpečnostní pomoci africkým zemím. V letech 2006 až 2020 získalo více zlata než kterýkoli jiný stát světa. Snaží se omezit závislost na americkém dolaru a při stabilizaci své ekonomiky dává přednost zlatu a čínskému jüanu.

Placení zlatem

Výzkumná skupina RAND Europe loni uvedla, že Rusko „používá zlato i k mezistátním platbám a ruské podniky je směňují i za zboží, zbraně a hotovost“. Podle amerického Střediska pro vyspělá obranná studia Rusko také zaplatilo zlatými cihlami Íránu za pomoc při budování výroby dronů a předalo zlato v hodnotě nejméně 104 milionů dolarů jisté firmě v Teheránu. Údajně jimi platí i za zbraně ze Severní Koreje.

Čtěte také

Ředitel ruského finančního monitorovacího orgánu Jurij Čichančin v červenci přiznal, že ruské firmy zlato a kryptoměnu k mezinárodním platbám používají. Americká společnost Sayari, která analyzuje globální finanční a obchodní data, loni uvedla, že některé ruské banky obcházejí zákaz převodu dolarů a eur do Moskvy pomocí obchodů se zlatem ve Spojených arabských emirátech a Turecku. A ruská centrální banka minulý týden oznámila, že začala zlato i prodávat za účelem financování státního rozpočtu.

Kvůli sankcím je zlato atraktivní i pro obyčejné Rusy; kupují ho v bezprecedentním množství. Podle odborníků je však obtížné určit, kolik zlata se z Afriky do Ruska dostává. Ředitel oddělení praní špinavých peněz ruské pobočky Transparency International Vladislav Netyaev odhaduje, že od začátku roku 2022 ho bylo za nejméně 2,5 miliardy dolarů.

Nepřímá cesta

Množství zlata dováženého do Ruska však nepřicházelo z Afriky, ale ze Spojených arabských emirátů, kam se po vytěžení převezlo a smíchalo s legálně získaným zlatem. Teprve potom se odesílalo do Ruska. Emiráty jsou druhým největším střediskem obchodu se zlatem na světě. Země tvrdí, že její předpisy jsou v souladu s mezinárodními standardy a odpovídají nařízením předních světových center obchodu se zlatem.

Čtěte také

Marc Ummel z humanitární organizace Swissaid, která bojuje za transparentnost obchodu s minerály v chudých zemích, potvrdil, že zlato získané v afrických státech končí v Rusku nepřímou cestou.

„Většina ho projde Spojenými arabskými emiráty, ale možná i dalšími zeměmi, například Hongkongem,“ upozorňuje Ummel. Většina zlata, které Rusko vytěží v Africe, však ani nemusí v skončit na ruském území, ale Rusové s ním možná obchodují jinde, cituje poradce Swissaidu deník Telegraph.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách. Proč poslední americko-ruská jednání o Ukrajině nepřinesla žádný posun? Čína sleduje vývoj jednání o Ukrajině kvůli Tchaj-wanu. Íránské ženy přestávají nosit hidžáb. Co odhalil argentinský archiv o Josefovi Mengelem. Taková jsou další témata pořadu, který připravila Gita Zbavitelová.

Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu