Může Zelenskyj přenechat Donbas Rusku? Putin vítězství potřebuje, soudí Galeotti

Kyjev dělá, co může, aby se její kapitulace nestala cenou za mír, ale Moskva zřejmě od tohoto požadavku neustoupí, soudí britský expert na Rusko Mark Galeotti v analýze pro internetový server britského deníku The i Paper.

Čtěte také

Libor Dvořák: Zůstane Putin ve válce sám?

Tato průmyslová oblast je už dlouho zdrojem rusko-ukrajinského napětí. Zhruba tři čtvrtiny jejích obyvatel mluví rusky, i když to ještě neznamená, že by chtěli vyměnit Kyjev za Moskvu. Někteří to však udělali po revoluci v roce 2014, která svrhla vládu tehdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče a vynesla k moci prozápadní kabinet.

Proruští Ukrajinci pak s pomocí ruských nacionalistických spojenců zahájili místní vzpoury, které Moskva podporovala. Byl z toho osmiletý konflikt a v roce 2022 následovala ruská invaze.

Demilitarizovaný Donbas?

Doly a ocelárny v Donbasu sice mají určitou hodnotu, ale jeho skutečný význam je politický a strategický. Rusko obsadilo čtyři pětiny této oblasti, ale Kyjev dál ovládá její severozápadní cíp. Toto území leží v pásu lesů širokém padesát kilometrů s městy Kramatorsk, Slovjansk, Družkivka a Kosťantynivka, který je obehnán hustou sítí zákopů, bunkrů, minových polí a ostnatého drátu.

Čtěte také

Kameraman Hönig: Děti z Charkova a Chersonu v sobě mají obrovské rány, se kterými se musí vyrovnávat

Rusové se přibližují ke Kosťantynivce, ale podle jednoho zdroje britského ministerstva obrany jim bude toto ukrajinské území odolávat „ještě pár let, pokud nedojde k nečekanému kolapsu ukrajinských sil“.

Putin na Kyjev naléhá, aby se oblasti vzdal bez boje. Zpočátku žádal kapitulaci, ale nedávný americký mírový plán tuto otázku zkomplikoval návrhem, aby Rusové oblast získali, ale jen demilitarizovanou bez přítomnosti ruských vojáků.

Teoreticky by to Kyjevu mohlo zaručit, že by ruské síly po jejím dobytí nemohly snadno postupovat dál až do sousední Charkovské oblasti. Bylo by to však obtížně ověřitelné a navíc má takový plán mezery, kterých by Moskva mohla využít.

Mezery plánu

Města potřebují policii a součástí ruského aparátu je i národní garda Rosgvardija. Stejně jako pořádková policie má militarizované jednotky s obrněnými vozy a děly. Pustit je na toto sporné území by bylo totéž, jako pozvat tam ruskou armádu.

Čtěte také

BONUS: Lukašenko jako sonda pro americko-ruská jednání o příměří?

Pro Ukrajinu navíc nejde jen o strategickou kalkulaci. O toto území bojuje už řadu let. Ve Slovjansku v podstatě vypukla nevyhlášená válka o východní Ukrajinu, když tam v dubnu 2014 přivedl své ozbrojence ruský nacionalista Igor „Strelkov“ Girkin. 

Mohl by se Volodymyr Zelenskyj vzdát území zbroceného krví ukrajinských obránců? Jeden zasvěcený zdroj soudí, že kdyby prezident dal rozkaz ke stažení, „nepřežil by to“ – a nemyslel to jen politicky.

Evropská verze Trumpova plánu vyškrtla zmínky o odstoupení této oblasti a místo toho navrhla nejednoznačný závazek k jednání o výměně území po nastolení příměří. Takové rozhovory se však mohou vléct donekonečna, a tak není divu, že jeden rusista poznamenal: „Kreml to považuje za odmítnutí, a to Putin jen tak nenechá.“

Putin vítězství potřebuje

Šéf Kremlu je odhodlán získat Donbas celý a udělal z toho požadavek, o kterém nehodlá diskutovat. Je jasné, proč chce, aby se Ukrajina tohoto území vzdala, a zároveň chce ponížit Zelenského a jeho západní spojence. Ale proč se kvůli Donbasu nechal vmanévrovat do kouta?

Čtěte také

Územní choutky Kremlu? Putin chce Donbas ze tří důvodů, místní si to nedovedou představit

Už v roce 2022 celou oblast oficiálně anektoval, včetně částí, které Rusko neovládá. Také si však tehdy nárokoval Záporoží a Cherson, ale teď je, jak se zdá, ochoten ponechat část Záporoží a většinu Chersonu Kyjevu.

Někteří Ukrajinci soudí, že Putin na svém požadavku trvá, protože ví, že Zelenskyj tento ústupek udělat nemůže. Je to cynická taktika s cílem ukázat Trumpovi, že hlavní překážkou míru jsou Ukrajinci. Možná je na tom něco pravdy, ale hlavním důvodem je zřejmě Putinova zoufalá potřeba získat něco, co by mohl označit za vítězství.

Společně se zajištěním, že Ukrajina nevstoupí do NATO, a „ochranou“ rusky mluvících Ukrajinců je to jeden z Putinových hlavních cílů už od začátku války. V situaci, kdy má Rusko až milion tři sta tisíc padlých a raněných a jeho ekonomika se kvůli válce propadá do recese, Putin zřejmě přesvědčil sám sebe, že toto poslední vítězství potřebuje, aby přesvědčil i Rusy, že válka stála za to, soudí Mark Galeotti v článku pro The i Paper.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách. Německo chce vybudovat nejsilnější evropskou armádu a nařídit povinnou vojnu. Írán zažívá takové sucho, že možná přestěhuje Teherán. Islámský stát se opět začíná probouzet. Uplynulo 80 let od norimberských procesů. Taková jsou další témata pořadu, který připravila Gita Zbavitelová.