Stromšíková: Rusko se snaží rozdělit NATO. Evropa a Amerika ale chápou, že o mír musí usilovat spolu

Vladimir Putin před rusko-americkou schůzkou také řekl, cituji: „Rusko nemá v úmyslu válčit s Evropou, ale pokud by válku začala, je připraveno bojovat.“ Jak tyto výroky, pronesené těsně před jednáním o míru, chápe česká diplomacie?

Není to nic nového. Je to klasická ruská silácká rétorika, kterou slyšíme již mnoho a mnoho let a která se snaží bojechtivost přesunout do bot Evropy, Evropské unie, což je samozřejmě nesmysl. Kdyby to nebyl nesmysl, tak se dnes spojenci v NATO nebudou předhánět v tom, kdo konečně splní ta povinná dvě procenta obraných výdajů.

Čtěte také

Pomerantsev: Rusko uskutečňuje sen o rozdělení Západu. Pravým poraženým není Ukrajina, ale Evropa

To si myslím, že je asi nejlepší důkaz toho, že Evropa žádnou bojechtivostí nehoří, ba naopak. Ale Rusové samozřejmě teď chápou, že jejich nejlepší taktikou bude snažit se zasít rozkol mezi evropskou a americkou stranu Aliance a my musíme udělat všechno pro to, aby se jim to nepodařilo.

Evropští a ukrajinští vyjednavači v americkém návrhu mírové dohody zmírnili územní požadavky Rusů na Donbase, početní omezení ukrajinské armády nebo body, které moc zasahovaly do kompetencí NATO. Důvěřuje Evropa, že s ní budou Američané sdílet celý obsah jednání v Kremlu?

Čtěte také

Romancov: Věřme Rusům. Když Putin říká, že je ve válce, je to pravda. Též říká, že chce rozbít Západ

My jsme přesvědčeni o tom, že s Američany si rozumíme v jedné věci, a to je, že o mír na Ukrajině musíme v rámci Severoatlantické aliance a napříč Atlantikem usilovat společně, jinak nám to nebude fungovat. Signálů a ujištění jsme dostali mnoho – naposledy tak učinil Marco Rubio na zasedání koalice ochotných, které proběhlo minulý týden.

Neznamená to, že Evropa musí být u každé jedné minuty jednání, která probíhají. Klíčové je, aby se vším byla v první řadě seznámena Ukrajina. To věříme, že se stane.

My v rámci zasedání NATO máme ve středu v poledne ministerské zasedání ve formátu Rada NATO-Ukrajina. Uvidíme, jestli naši ukrajinští partneři, ministr zahraničí Andrij Sybiha již bude schopen nasdílet nějaké první dojmy.

Přehnaný požadavek

Jak budou s výsledky nynějších jednání pracovat ministři zahraničí Severoatlantické aliance? Ruští a američtí vyjednavači řekli, že výsledky nebudou veřejné.

Jsou diplomatické kanály, kterými jistě budeme schopni se je dozvědět. Já, jak jsem naznačila, nemohu předvídat, kolik toho bude schopen ukrajinský ministr zahraničí s námi sdílet již ve středu, protože jednání běžela až do pozdního úterního večera a Ukrajinci si také musí vyhodnotit, co z toho pro ně vzešlo.

Čtěte také

Spojené státy nejsou pro vstup Ukrajiny do NATO, Kyjev by tu představu měl odložit, soudí Landovský

Ale informační toky vždy dosud zafungovaly a nepochybně budou fungovat i nadále. Opravdu spolu, Evropa a Amerika, hovoříme.

Jaký přístup k územním požadavkům Ruska aktuálně razí Evropa? V první verzi návrhu americké mírové dohody mohli dostat Rusové i celý Donbas. Vím, že často evropští diplomaté mluví o tom, že se to bere jako věc Ukrajiny, ale platí, že by se hranice zastavily na nynějších frontových liniích?

To by byla jednoznačně naše preference. Je to vlastně to nejlogičtější, o co bychom měli usilovat, protože směna území je extrémně komplikovaná záležitost.

Ruský maximalistický požadavek na zabrání celého Donbasu uznali Američané za přehnaný, to jsem slyšela na vlastní uši z úst Marca Rubia. Na Donbase, ještě dál směrem do ukrajinského území, než je nyní fronta, se nachází velice významná ukrajinská obranná linie, která, když by měla být odevzdána Rusku, dost markantním způsobem oslabí nejen ukrajinskou možnost sebeobrany v budoucnu, ale má dopady už i na naši evropskou regionální bezpečnost.

Když naším předvojem nebude dobře vyzbrojená obranyschopná Ukrajina, tak je to potom přímo na nás. A to si úplně nepřejeme.