Japonsko nutně potřebuje pracovníky ze zahraničí. Obyvatelé ale mají z migrantů obavy

Japonsko

Hoteliéři, zemědělci i stavbyvedoucí po celém Japonsku začínají pociťovat rostoucí nedostatek pracovních sil v zemi. Dostupnost pracovníků se neustále zmenšuje, zato poptávka neustále roste, a to hlavně kvůli blížícím se olympijským hrám v Tokiu v roce 2020.

Rozepisuje se o tom zpravodajská agentura Reuters.

Pozornost se proto začíná otáčet na velmi přísnou japonskou imigrační politiku, kvůli které se na ostrovy dostane jen malý počet pomocných dělníků ze zahraničí. Vláda ale musí v tomto směru našlapovat opatrně, protože imigrace je v Japonsku velmi ožehavým tématem. Ačkoliv se společnost pomalu začíná měnit, stále se mnoho lidí bojí, že příchod cizinců naruší společenský řád, zvýší konkurenci v zaměstnání a oslabí místní tradice.

S rodinou a na neurčito

„Věřím, že pracovníky ze zahraničí budeme potřebovat i v budoucnu,“ myslí si 28letý Hiroki Kodžima, jenž pracuje v oblasti informačních technologií. „Slovo imigrant mě ale znervózňuje, protože by to mohlo poškodit dobré věci v Japonsku jako například veřejnou bezpečnost,“ dodává muž.

Japonské seniory opečovávají roboti. Výrobci s nimi chtějí prorazit i na stárnoucím Západě

Robot Pepper

Tuleň Paro tiše pláče, zatímco ho starší žena utěšuje. Skupince seniorů předcvičuje humanoid Pepper a jakýsi vzpřímený strom vede poněkud chatrné kroky muže se zdravotním postižením. „Levá, pravá, velmi dobře,“ ozývá se vlídný ženský hlas.

Kvůli ekonomickým i demografickým faktorům chce vláda vytvořit nové pětileté pracovní povolení pro cizince. Tokio se plánuje zaměřit na pět klíčových sektorů: zemědělství, výstavbu, hoteliérství, loďařský průmysl a oblast péče o seniory.

Kabinet navíc zvažuje, že cizinci, kteří projdou specifickými testy, by v zemi mohli zůstat na neurčito a přivést si s sebou i své rodiny. Pokud navržená legislativa projde parlamentem, mohla by začít platit už na podzim tohoto roku.

Ačkoliv zatím není jasné, jaké konkrétní změny může zákon přinést, je patrné, že Japonsko se snaží prosadit otevřenější migrační politiku. „Dostali jsme se do bodu, že pokud nezačneme vážně uvažovat o imigraci, mohli bychom ohrozit budoucnost země,“ tvrdí Tošihiro Mendžu, výkonný ředitel Japonského střediska pro mezinárodní výměnu.

Ať je přísnost

Celkový počet cizinců pracujících v Japonsku během posledních let neustále rostl. Dnes je tak v zemi asi jeden a čtvrt milionu imigrantů, kteří tvoří zhruba jedno procento celkové populace. Roste hlavně počet zahraničních studentů, kteří zároveň mohou pracovat až 28 hodin týdně, a také stážistů v technicky zaměřených programech.

Italové odmítnutím lodi s migranty nutí Evropu přehodnotit migrační politiku

Migranti vystupují z lodi v sicilské Catanii

Francouzský prezident Emmanuelle Macron ostře zkritizoval novou italskou vládu poté, co odmítla vpustit do svých přístavů loď Aquarius s 629 migranty na palubě. Itálie naopak zareagovala prohlášením, že nedostatek solidarity s běženci vždy projevovala především samotná Francie.

Chystaná nová pracovní povolení nadšeně vítají hlavně středně velké japonské firmy, které nedostatek pracovních sil pociťují nejvíce. A výzkumy veřejného mínění ukazují, že se i názory ve společnosti pomalu mění a lidé začínají být vůči cizincům tolerantnější.

Studie veřejnoprávní stanice NHK z roku 2017 ukazuje, že 51 procent respondentů chce pro cizince zachovat stávající přísná omezení. Je to ale posun od roku 1992, kdy stejný názor zastávalo 56 procent dotázaných. Přesto se ale mnoho lidí cizinců dál obává.

Jenže rychle stárnoucí japonský venkov pracanty ze zahraničí nezbytně potřebuje. Například 54letý Šoudži Sawura se musí spoléhat na 24 pracovníků z Thajska a Vietnamu, neboť k práci na svém statku nesehnal dostatek místních. Podle Sawury je potřeba, aby cizinci mohli v zemi pracovat na neurčito, ačkoliv myšlenkou, že by si s sebou mohli vzít i své rodiny, si ani on až tak jistý není, uzavírá agentura Reuters.

Spustit audio

Související