Luboš Palata: Čína se pokouší Evropu rozdělit a panovat. Stále se jí to daří

15. duben 2023

Tak tohle se Evropské unii opravdu nepovedlo. Společná cesta předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona do Číny se stala cestou velmi asymetrickou. Ovšem ne tak, jak by čekal člověk od situace, kdy Leyenová zastupuje půlmiliardové společenství 27 států a Macron pouze jeden ze států Unie s pouhými 70 miliony obyvatel.

Všiml si toho i bruselský zpravodajský server Politico, který ve svém článku barvitě popsal, jak francouzského prezidenta Čína přivítala s pompou příslušející hlavě státu, kdy se už na letiště dostavil čínský ministr zahraničí. Naopak Leyenová byla takříkajíc ponechána sama o sobě a musela se spokojit s ministrem životního prostředí.

Čtěte také

Také společné setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem probíhalo podobně, Macron byl vítán s pompou na schodech sídla čínského prezidenta, Ursula von der Leyenová se na jednání dostavila bez zájmu médií vedlejším vchodem.

Přitom jak připomíná Politico, právě společná cesta Leyenové a Macrona měla být ukázkou evropské jednoty. Ale výsledek byl podle Politico zcela opačný. Čínská média vykreslovala navíc Ursulu von der Leyenovou jako americkou loutku.

Podemílat evropskou jednotu

A Pekingu se nelíbil ani Leyenové velmi jasný projev o vztazích Evropské unie vůči Číně, v němž připomněla utahování šroubů autoritářského režimu doma v Číně a agresivní rétoriku směrem k zahraničí. I při rozhovorech v Pekingu na rozdíl od Macrona neopomněla Leyenová varovat Čínu před vojenskými akcemi vůči Tchaj-wanu.

Čtěte také

Nebylo by ale na místě kritizovat Macrona. Ten se společnou cestou s Leyenovou jako o ukázku společného postupu Evropské unie aspoň pokusil. Jeho dva předchůdci, německý kancléř Olaf Scholz a španělský premiér Pedro Sánchez se nepokusili ani o to.

Číně to samozřejmě vyhovuje. Tváří v tvář celé Evropské unii má proti sobě ekonomicky i vojensky přinejmenším rovnocenného partnera. Pokud si ale Evropu rozdělí na jednotlivé státy, tahá za delší konec provazu Peking. Bohužel evropští politici a to ani ti, kteří se snaží tvářit jako ti největší eurofederalisté a stoupenci jednotné unie, se nechtějí, když dojde na lámání chleba, vzdát ani kousku slávy náležející jim jako hlavám států.

Vypadá to nejen směšně a místy až trapně, ale hlavně je to velmi nebezpečné. Čínskému režimu to umožňuje využívat různé postoje, nebo jejich odstíny, rozehrávat diplomatické hry, podemílat evropskou jednotu.

Luboš Palata

Přesně tak, jak se o to před rozpoutáním agrese proti Ukrajině pokoušelo a nadále pokouší putinovské Rusko. S tím rozdílem, že v Číně mají evropské i světové demokracie mnohem silnějšího a tím i nebezpečnějšího soupeře, pokud ne přímo nepřítele. Neumět najít vůči Číně společnou řeč jak v rámci Evropy, tak v rámci světového společenství demokracií, je pak chování téměř sebevražedné.

Autor je komentátor Deníku

autor: Luboš Palata
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.