Tereza Zavadilová: Další válka a ropa je docela v klidu. Zatím

Čtěte také

Tereza Zavadilová: Američané přestávají nakupovat, strašidlo recese se vrátilo

Přibližně 21 milionů barelů ropy, skoro třetina světových zásob, z Íránu, Iráku, Kuvajtu, Saúdské Arábie, Kataru a Spojených arabských emirátů projíždí denně tímto úzkým průlivem oddělujícím Íránskou islámskou republiku od zemí Perského zálivu.

Írán sám aktuálně produkuje asi 3,2 milionu barelů ropy denně a vyváží přibližně polovinu, téměř výhradně do Číny.

Obě země zapojené v konfliktu si vzájemně útočí na energetickou infrastrukturu: izraelské síly zasáhly dvě plynové provozovny a dvě palivová skladiště v Teheránu. V reakci na to Írán zaútočil na ropovody a vedení zásobující největší izraelskou rafinerii. 

Tankery? Zatím bez problémů

Podle pozorovatelů ale tankery v oblasti zatím jezdí v zásadě beze změny. Proto cena ropy nějak zásadně neroste, jak by se dalo očekávat. Zatím se zvýšily ceny za dopravu, podle předpokladů také zdraží mzdy posádek a pojistné kvůli rizikové přirážce.

Čtěte také

Jan Fingerland: Íránský režim na kolenou, ale ne na lopatkách

Jinak podle Mezinárodní agentury pro energii je aktuálně na trhu ropy dostatek, bez problémů pokrývá poptávku. A trhy evidentně sázejí na rychlé vyřešení konfliktu. 

Problém by byla blokáda a rozšíření války či útoků na další země – v doletu íránských raket je například ropná infrastruktura v Saúdské Arábii. Totéž by platilo pro blokádu Hormuzského průpravu – kdyby tankery nemohly projíždět, cena ropy může podle odhadů bankovních analytiků vyrůst ze současných 70 dolarů až na 120.

Vyšší cena ropy by se klasicky promítla do řady zboží, takže by tlačila na inflaci. Investoři se nejvíce děsí přímého zapojení Spojených států do konfliktu, to by vedlo k silnému výprodeji akcií a odtoku peněz z rizikovějších instrumentů. 

Názory na vojenské napadení Íránu Izraelci se liší. Západní pozorovatelé by jako nejlepší výsledek konfliktu brali to, že by padl současný islamistický režim perské mocnosti, který zemi politicky izoluje a drtí domácí obyvatelstvo.

Írán má množství důležitých surovin

Také by to oslabilo spojenectví Ruska s Íránem, možná i Čínou.

Čtěte také

Ondřej Soukup: Írán a Rusko? Ve skutečnosti velkými spojenci nejsou

Pád režimu a jeho změna v umírněnější by otevřely nové příležitosti i pro obchod, neboť Írán je stále omezen mezinárodními sankcemi. V centru zájmu světových mocností jsou nyní vzácné kovy a uzavřený Írán, podobně jako válkou zasažená Ukrajina, jich má dost.

Írán disponuje strategicky významným souborem surovin pro technologie, energetiku i průmysl – od světových rezervoárů lithia přes rozsáhlé měděné a železité poklady až po zásobárny vzácných zemin.

Tereza Zavadilová, šéfredaktorka webu Newstream|foto:Matěj Skalický, Vinohradská 12

Možná se prezident Trump, jak je jeho zvykem, bude snažit pro Spojené státy vyjednat nějaký pěkný obchod. 

To jsou zatím ale předčasné sny. Válka s Íránem doposud jen zvýšila geopolitickou nejistotu. Vypadá to, že i bankovní analytici a investoři si už na ni zvykli. 

Autorka řídí byznysový web Newstream.cz