Čína by se ráda viděla jako mírotvorce. To je ale neslučitelné s pomocí Rusku, míní velvyslanec při NATO Landovský
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve středu vrací z návštěvy Moskvy, která byla jeho první cestou po znovuzvolení. Do Ruska, kde strávil tři dny, odjel krátce poté, co mezinárodní soudní dvůr vydal zatykač na prezidenta Vladimira Putina. Začne Čína pomáhat Rusku v jeho agresi na Ukrajině?
Čtěte také
Podle Ondřeje Soukupa z Hospodářských novin momentálně nemáme žádné ověřené zprávy o tom, že by Čína v masivním měřítku dodávala zbraně do Ruska.
„Nejpravděpodobnější, co by skutečně mohlo pomoct, je munice sovětské ráže, která Rusům začala docházet. A možná nějaké další věci typu dronů nebo pokročilé elektroniky,“ říká Soukup.
Podle něj však Čína zatím nejeví ochotu dodávat ruskou techniku vlastní výroby, kterou nepochybně má, mimo jiné i proto, že by to znamenalo nutnost několikaměsíčního výcviku ruských vojáků.
Čínská pomoc Rusku
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg varoval Čínu, aby Rusku nedodávala smrtící zbraně.
Čtěte také
Podle Jakuba Landovského, který je českým velvyslancem při Severoatlantické alianci, se NATO obává, že by Si Ťin-pching a Vladimir Putin mohli dojednat vojenskou pomoc Rusku.
„V tuto chvíli však nemáme důkazy o tom, že by Rusko dodávalo nějaké zbrojní celky nebo munici ve velkém množství. Čínská politika je jaksi v pasti, protože Čína by ráda sama sebe viděla jako mírotvorce, s tím se však neslučuje, aby stála na straně agresora. A tady je jasné, kdo je agresorem a kdo je napadeným,“ vysvětluje Landovský.
Od deklarace, ve které loni Čína s Ruskem navzájem slibovaly přátelství bez hranic, čínská strana už tento termín nevyzdvihuje.
Simona Fantová
Podle něj je pro Čínu velice důležité, aby státy bezvýhradně uznávaly suverenitu, protože na tom stojí politika jedné Číny. Landovský také připomíná, že Čína na začátku invaze podpořila ukrajinskou pozici ohledně územní celistvosti.
Rusko-čínské vztahy
Podle analytičky projektu Sinopsis Simony Fantové je Peking vůči Moskvě velice opatrný, protože válka ho dostala do nevýhodné pozice.
Čtěte také
„EU je pro Čínu nejzásadnějším obchodním partnerem. Vzhledem k tomu, že vztahy se Spojenými státy jsou na tom už dost špatně, se Čína snaží uchovat alespoň vztahy s EU. Ve chvíli, kdy by Rusko podporovala příliš otevřeně, se vztahy s EU budou horšit. Už nyní na tom nejsou moc dobře, protože EU označuje Čínu za určitého rivala,“ vysvětluje Fantová.
Symbolická hodnota Si Ťin-pchingovy cesty do Ruska je však velká, jelikož se jedná o jeho první zahraniční cestu ve třetím funkčním období.
„Zároveň je ale důležité sledovat, jak o sobě obě strany mluví. Od deklarace, ve které loni Čína s Ruskem navzájem slibovaly přátelství bez hranic, čínská strana už tento termín nevyzdvihuje. Rusko ho však stále používá,“ říká Fantová.
Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Moderuje Tomáš Pavlíček.
Související
-
Spolupracujme s Čínou, ale obezřetně. Její věda a politika od sebe nemají daleko, říká vědec
Věda v autoritářských zemích je prorostlá s politikou. Upozorňuje na to odborník na vědecké vztahy s Čínou ze Stanfordovy univerzity v USA Glenn Tiffert.
-
Ekonomka Švihlíková: V technologicky náročné výrobě hraje Čína prim a je těžko nahraditelná
V době covidové pandemie se jako riziko ukázaly dodavatelské řetězce, které Evropa velmi pomalu zkracuje. Nyní na konci roku 2022 Česko řešilo nedostatek léků.
-
Adam Černý: Si Ťin-pching za covidové krize na sebe nastražil past
Čínský vůdce Si Ťin-pching stojí před dilematem, jak naložit s dosavadní velice striktní proticovidovou strategií, která vyvolává protesty v ulicích řady měst.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.