Čína by se ráda viděla jako mírotvorce. To je ale neslučitelné s pomocí Rusku, míní velvyslanec při NATO Landovský

22. březen 2023

Čínský prezident Si Ťin-pching se ve středu vrací z návštěvy Moskvy, která byla jeho první cestou po znovuzvolení. Do Ruska, kde strávil tři dny, odjel krátce poté, co mezinárodní soudní dvůr vydal zatykač na prezidenta Vladimira Putina. Začne Čína pomáhat Rusku v jeho agresi na Ukrajině?

Čtěte také

Podle Ondřeje Soukupa z Hospodářských novin momentálně nemáme žádné ověřené zprávy o tom, že by Čína v masivním měřítku dodávala zbraně do Ruska.

„Nejpravděpodobnější, co by skutečně mohlo pomoct, je munice sovětské ráže, která Rusům začala docházet. A možná nějaké další věci typu dronů nebo pokročilé elektroniky,“ říká Soukup.

Podle něj však Čína zatím nejeví ochotu dodávat ruskou techniku vlastní výroby, kterou nepochybně má, mimo jiné i proto, že by to znamenalo nutnost několikaměsíčního výcviku ruských vojáků.

Čínská pomoc Rusku

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg varoval Čínu, aby Rusku nedodávala smrtící zbraně.

Čtěte také

Podle Jakuba Landovského, který je českým velvyslancem při Severoatlantické alianci, se NATO obává, že by Si Ťin-pching a Vladimir Putin mohli dojednat vojenskou pomoc Rusku.

„V tuto chvíli však nemáme důkazy o tom, že by Rusko dodávalo nějaké zbrojní celky nebo munici ve velkém množství. Čínská politika je jaksi v pasti, protože Čína by ráda sama sebe viděla jako mírotvorce, s tím se však neslučuje, aby stála na straně agresora. A tady je jasné, kdo je agresorem a kdo je napadeným,“ vysvětluje Landovský.

Od deklarace, ve které loni Čína s Ruskem navzájem slibovaly přátelství bez hranic, čínská strana už tento termín nevyzdvihuje.
Simona Fantová

Podle něj je pro Čínu velice důležité, aby státy bezvýhradně uznávaly suverenitu, protože na tom stojí politika jedné Číny. Landovský také připomíná, že Čína na začátku invaze podpořila ukrajinskou pozici ohledně územní celistvosti.

Rusko-čínské vztahy

Podle analytičky projektu Sinopsis Simony Fantové je Peking vůči Moskvě velice opatrný, protože válka ho dostala do nevýhodné pozice.

Čtěte také

„EU je pro Čínu nejzásadnějším obchodním partnerem. Vzhledem k tomu, že vztahy se Spojenými státy jsou na tom už dost špatně, se Čína snaží uchovat alespoň vztahy s EU. Ve chvíli, kdy by Rusko podporovala příliš otevřeně, se vztahy s EU budou horšit. Už nyní na tom nejsou moc dobře, protože EU označuje Čínu za určitého rivala,“ vysvětluje Fantová.

Symbolická hodnota Si Ťin-pchingovy cesty do Ruska je však velká, jelikož se jedná o jeho první zahraniční cestu ve třetím funkčním období.

„Zároveň je ale důležité sledovat, jak o sobě obě strany mluví. Od deklarace, ve které loni Čína s Ruskem navzájem slibovaly přátelství bez hranic, čínská strana už tento termín nevyzdvihuje. Rusko ho však stále používá,“ říká Fantová.

Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Moderuje Tomáš Pavlíček.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.