Libor Dvořák: Čína si uvědomuje, že Rusko vyjde z vojenského konfliktu s pošramocenou kůží
Jak si všímají četná světová média, vpád Ruska na Ukrajinu donutil k přehodnocení svých mezinárodních vztahů i Čínu. Její nejvyšší představitelé byli Putinovými válečnickými neúspěchy doslova šokováni a začali po delší době přemýšlet i o tom, jak zlepšit kontakty s některými západními zeměmi. To se týká především členských států EU, která je pro Čínu vůbec největším světovým odběratelem její produkce.
Na začátku loňského února, tedy pouhé tři týdny před ruským vpádem na Ukrajinu, se Vladimir Putin osobně setkal se Si Ťin-pchingem.
Čtěte také
Právě po této schůzce se světem rozezněla proslulá prohlášení o „přátelství obou zemí, které nemá hranic,“ a že jejich „vzájemná spolupráce nezná žádná tabu“. Dnes ovšem jeden ze zdrojů listu Financial Times prohlašuje, že už na této schůzce se mluvilo o situaci kolem Ukrajiny a že Kreml v případě jakéhokoli útoku na Rusko nevyloučil „žádná myslitelná opatření“. Putin ovšem Simu rozhodně nesdělil, že útočit se chystá on sám, a to právě na Ukrajinu.
Jakmile se ale čínský prezident ocitl tváří v tvář ruské agresi, právě on, který kdysi Putina označoval za svého „nejlepšího přítele“, okamžitě zareagoval velmi rezervovaně. Když pak v březnu Valné shromáždění OSN hlasovalo o rezoluci odsuzující válku na Ukrajině, čínský delegát se verdiktu zdržel. Čína se zkrátka pohybuje v pásmu strategické neurčitosti, což jí pomáhá pružně reagovat na jakýkoli další vývoj situace.
Nedůvěra vůči Putinovi
Důvody jsou jasné. Jak říká ruský sinolog Leonid Kovačič, „přes veškerá prohlášení o přátelství a strategickém partnerství je hlavním obchodním partnerem Číny kolektivní Západ. Když si pak uvědomíme, že čínsko-americké vztahy se sice pomalu, ale trvale zhoršují, je pro Peking důležité neodradit od další spolupráce alespoň Evropu“.
Čtěte také
Mimochodem – loni v listopadu už prezident Si ve společném prohlášení s kancléřem Scholzem Putina za jeho vyhrůžky vůči Ukrajině nepřímo kritizoval, když za nepřípustné označil „použití jaderných zbraní či přinejmenším hrozbu něčím takovým“.
Nu a dnes už jeden vysoký čínský funkcionář pro Financial Times komentuje situaci takto: „Putin je šílený. O vpádu rozhodlo pár lidí. Čína by v tomto ohledu rozhodně neměla Rusko následovat.“ Možná mu přitom hlavou táhlo to, že při pohledu na současnou proukrajinskou jednotu Západu by si čínská politická špička měla moc dobře rozmyslet, než s podobnou misí vtáhne na Tchaj-wan.
Čína už si patrně naprosto jasně uvědomuje, jak pravděpodobné je, že Rusko z tohoto konfliktu vyjde s velmi pošramocenou kůží jakožto „druhořadá mocnost“, v celosvětovém měřítku značně oslabená jak ekonomicky, tak diplomaticky. Právě proto četní vysocí představitelé přinejmenším v soukromí vyjadřují osobně vůči Putinovi značnou nedůvěru. Což je při známém čínském zahraničněpolitickém pragmatismu víc než přirozené.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
