Tereza Zavadilová: Čína se potácí na kraji recese
Většina centrálních bank světa zvyšuje kvůli vysoké inflaci úrokové sazby, Čína je nyní snížila. Není to náhoda. Asijská mocnost se snaží zabránit reálně se rýsující recesi ekonomiky. Té se v druhém čvtrtletí vyhnula jen těsně.
V posledních čtyřech desetiletích rostla ekonomika Číny v průměru skoro o deset procent ročně, což výrazně překračuje globální růst. Není divu, že představa recese vyvolává strach.
Čtěte také
A důvodů k oslabení ekonomiky se už nakupila pořádná hromada. První je covid, Čína, kde pandemie odstartovala, nastolila politiku nulového covidu. Což vedlo k extenzivním lockdownům, rozsáhlejším a delším než ve zbytku světa, v některých částech země trvají dosud. Zácpy v čínských přístavech způsobené lockdowny zapříčinily narušení zásobování zbožím po celém světě.
Druhým důvodem je realitní krize. Předlužení developeři se potácejí v problémech, počet nově zahájených staveb spadl meziročně o polovinu, propadly i prodeje a ceny nemovitostí.
Německé zboží
Posledním, a vůbec ne nejmenším, důvodem, který založil na recesi, je politika prezidenta Si Ťin-pchinga. Převzal svou zemi jako relativně otevřenou asijskou velmoc nastartovanou ke globální spolupráci. Nacionalistická politika posledních let ale natropila mnohé škody. Od propadu akcií čínských firem na americké burze po devastaci celých odvětví typu vzdělávací kursy či některé technologie, které byly v posledním roce z politických důvodů zregulovány.
Čtěte také
Vleklá společenská a politická krize v Hongkongu je také pěkným příkladem politiky perzekucí současného vůdce. Jeden z nejsilnějších trhů světa a nejvyspělejších koutů Asie se stal celkem nešťastným místem k životu, rozhodně pro odpůrce režimu. Nemluvě o politickém napětí a izolaci, které Čína vytváří vojenskými exhibicemi v Jihočínském moři i spory s obchodními partnery. Mezi druhotné dopady toho všeho patří růst nezaměstnanosti mezi mladými i pokles spotřebitelské poptávky.
Je jasné, že Čína si zpomalení ekonomiky z velké části způsobila sama, ovšem recesi jí není nutné přát. Zprostředkovaně by dopadla i na Česko. Čína je největším importérem německého zboží, tudíž na ní závisí i čeští subdodavatelé. Mezi podniky aktivní v Číně patří třeba Nike, Siemens či Volkswagen včetně Škodovky.
Čína je největším světovým kupcem komodit. Takže hrozí nižší poptávka po surovinách včetně ropy, což poškodí těžaře i návazná odvětví.
Je tu ovšem takové štěstí v neštěstí – pokud Čína skutečně spadne do recese a globální poptávka se tím sníží, bude to mít protiinflační efekt. Tak možná se aspoň tudy trochu uleví. Recese ale nesmí být moc vážná, stáhla by totiž s sebou dolů celosvětový růst.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
