Landovský: Trump přesouvá jaderné ponorky, je to jak od Tarantina. Rétoriku doplňuje umístění zbraní

Jaderné ponorky ale nejsou detekovatelné, a tak není jisté, kde přesně se nachází. 

„Je to jako ve filmu Quentina Tarantina, kde na sebe v jednu chvíli všichni míří zbraněmi – a to je scénáristicky důležité, protože tehdy se řeknou ty nejpodstatnější věci právě proto, že každý tu realitu, tedy že na sebe míří zbraněmi, vidí,“ glosuje v Osobnosti Plus Landovský současnou situaci a doplňuje:

Čtěte také

Jaderné zbraně na území Velké Británie? Je to vzkaz Ruské federaci, že se Spojené státy nestahují, říká Bříza

„To je účel jaderné rétoriky, ať už seriózní, nebo částečně s humorem. Vždy doplňuje umístění jaderných zbraní do prostoru.“

Přesouváním ponorek podle něj Trump vysílá Rusku jasný signál. Americký prezident navíc vyzdvihuje, že americké ponorky jsou nejvýkonnější a nejničivější zbraně jaké kdy byly vytvořeny a že jsou technologicky dvacet let dopředu oproti všem ostatním.

„Amerika vždycky ve všech velkých vojenských revolucí od 20. století udávala směr, ale náskok ji vydržel vždy jen pár let... Ale čekali byste od Trumpa, že řekne, že má horší ponorky než někdo jiný?“ komentuje bývalý velvyslanec výroky amerického prezidenta.

Íránská hrozba

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medvěděv ve svém vyjádření, na které Trump reagoval, také pohrozil, že jiné země včetně Ruska budou po americko-izraelském zásahu dodávat Íránu jaderné hlavice.

Čtěte také

Zbraně, nebo klimatická opatření? Do debaty o klimatu vstupují i ruské tajné služby, říká Krajhanzl

„Írán se bude snažit reagovat na to, co se stalo. Bude chtít jaderné schopnosti dosáhnout, anebo za nějaký čas kapituluje a rezignaci vymění za nějaké ekonomické výhody,“ předpokládá Landovský s tím, že se může nastat jedna i druhá možnost. 

V případě, že se ale bude stále chtít stát jadernou velmocí, bude určitě potřebovat partnery. 

„Írán je jedinou ze čtyř zemí  – Čína, Rusko, Severní Korea a právě Írán –, které dnes chtějí přeorat světový řád, ale která nemá jadernou zbraň. A to Teherán nesmírně štve, protože i ta bizarní Severní Korea jaderné schopnosti dosáhla a má dnes 50 funkčních jaderných zbraní.“

Čtěte také

Kdyby Rusko odpálilo jadernou zbraň, Evropané by měli jen deset minut na úkryt, odhaduje analytik

Podle Landovského teď svět zažívá renesanci jaderných zbraní. Důkazem je toho například Bělorusko, které si zapůjčilo jaderné zbraně od Ruska. „Bělorusko na svém území hostí ruské jaderné zbraně a pro režim Alexandra Lukašenka to má zahraničně i vnitropolitický rozměr,“ přibližuje.

Klasickými držiteli jaderných zbraní zůstává takzvaná tradiční devítka – stálí členové Rady bezpečnosti OSN (Čína, Francie, Rusko, Velká Británie a Spojené státy) a Indie, Pákistán, Severní Korea a Izrael. A tato skupina dále hodlá navyšovat své schopnosti použití jaderných zbraní, dodává Landovský.

Budou Spojené státy stahovat svůj jaderný deštník z Evropy? Proč nebyla Evropa schopna začít vyrábět více munice během války na Ukrajině? A proč Landovský opouští Aspen Institut? Poslechněte si celou Osobnost Plus.