Karel Barták: Evropská unie se váhavě rozhoupává k mírným sankcím proti Izraeli
Po dlouhých 21 měsíců se Evropská komise neodvážila navrhnout jakýkoli postih Izraele, ačkoli podle jejích vlastních analýz se židovský stát dopouštěl a dopouští v Pásmu Gazy stále hrubšího porušování lidských práv. Nakonec se odhodlala k překvapivému krůčku – požádala členské státy, aby pozastavily účast Izraele na výseči vědeckovýzkumného programu EU Horizont. Velvyslanci sedmadvacítky se však zatím neshodli ani na tom.
Proti se jako obvykle postavily Česko, Rakousko, Maďarsko a také Bulharsko. Deset zemí včetně Francie, Španělska, Nizozemska či Belgie bylo pro, další jako Německo si vyžádaly více času.
Čtěte také
Všechna pozornost se nyní upírá na Berlín, který donedávna „tmelil“ odpor proti jakémukoli postihu židovského státu ze strany Unie a nyní řeší složité dilema, zda v tom pokračovat, nebo ne. Opatření musí schválit vlády kvalifikovanou většinou, tedy aspoň 15 zemí reprezentujících 65 procent obyvatelstva Unie.
Česko nemá takové historické důvody jako Německo, přesto nadále trvá na nekritické podpoře Izraele. Dostává se tak i v rámci Evropy do stále větší izolace.
Patří ovšem mezi 149 členských států OSN ze 193, které palestinský stát už uznávají, i když v českém případě jde o dědictví po komunistickém režimu, které po sobě jdoucí vlády od roku 1990 nijak prakticky nenaplňují — ale ani se ho nezřekly.
Evropská analýza
Politická váhavost Komise, způsobená nejednotou členských zemí, příkře kontrastuje s její vlastní analýzou, podle níž izraelská vojenská operace v Gaze způsobila „humanitární katastrofu, včetně tisíců mrtvých civilistů a rychle rostoucího počtu případů extrémní podvýživy zejména dětí. Izrael tak porušuje lidská práva a humanitární právo, a tedy také klíčové zásady spolupráce, na kterých je postavena asociační dohoda s Evropskou unií“.
Čtěte také
Komise dospívá k závěru, že „v podstatě veškerému obyvatelstvu Gazy hrozí hladomor, přičemž ve zvláště dramatické situaci se nacházejí děti a oslabení lidé“.
Není to málo, vzhledem k tomu, že Izrael nadále jakékoli hladovění v Gaze popírá a označuje ho za propagandu Hamásu. Když se do Izraele vypravil emisar Evropské unie pro humanitární otázky, nebylo mu umožněno pásmo Gazy navštívit. Komisařka Hadža Lahbíbová marně žádá izraelské úřady, aby ji tam pustily.
Vysoká představitelka Unie Kaja Kallasová se přitom 10. července chlubila, že se jí podařilo s Izraelem vyjednat obnovení dodávek humanitární pomoci. Evropská média to oslavovala jako diplomatický průlom. O měsíc později je jasné, že šlo jen o plané sliby a marné naděje. Izrael se sice zavázal, že dodávky umožní, ale neudělal to.
Špatný vtip?
Předchůdce Kallasové v čele evropské diplomacie, katalánský socialista Josep Borrell Komisi trpce vyčetl, že navrhovaný postih Izraele vypadá jako špatný vtip.
Pozastavení asociační dohody, včetně její obchodní části, by bylo pro židovský stát mnohem citelnější, podobně jako stopka vývozu evropských zbraní do Izraele. Borrell si posteskl, že Komise posuzuje Izrael jinak než jiné agresory na světě, což škodí její pověsti nestrannosti a férového počínání.
Rozpory uvnitř sedmadvacítky se však prohlubují. Naposledy se utrhla místopředsedkyně Komise Teresa Riberaová, když označila záměr izraelské vlády obsadit celou Gazu za nepřijatelnou a neomluvitelnou provokaci.
Europoslanci z levicových frakcí v Evropském parlamentu označili počínání Izraele v Gaze za genocidu. A skoro dvě tisícovky úředníků bruselských institucí dokonce pohrozily stávkou, pokud se Unie nerozhoupe k něčemu ráznějšímu…
Autor je komentátor Info.cz a bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
