Ve výrobě s vyššími technologickými nároky Čína hraje prim a je do značné míry nenahraditelná, míní ekonomka Švihlíková

Čtěte také

Číňané se opět chystají cestovat, ale pandemie covidu tam opravdu není pod kontrolou

Několik dekád nazpět dodávky „just in time“ nenutily firmy dělat zásoby a zabezpečovat svůj chod. Poslední roky ale odhalily riziko tohoto modelu a nastartovaly změnu. Evropa chce proto tyto dodavatelské řetězce zkrátit. Podle ekonomky Jany Matesové to ale bude trvat ještě léta.

„Evropské farmaceutické firmy vyrábějí většinu důležitých složek léčiv v Indii. Jde o těžkou chemii a protože ji v Evropě nechceme kvůli znečišťování prostředí, tak ji firmy odsunuly do Indie a Číny a nyní občas zjišťujeme, že nemáme léky. Proto se společnosti začaly postupně připravovat na stěhování této výroby zpět do Evropy, ale ona výstavba nových kapacit a přesunutí jakékoli výroby přes půl světa opravdu není jednoduchá věc,“ uvedla Matesová ve vysílání Plusu.

Dodavatelské řetězce, které jsou dominantně řízeny nadnárodními korporacemi, dostaly několik silných úderů.
Ilona Švihlíková

Ideální zemí pro přesun této výroby z východní Asie je podle ní Ukrajina. Samozřejmě v době, kdy tam nebude probíhat válka. Tímto krokem by navíc Evropa mohla Ukrajině pomoci obnovit zničenou ekonomiku. „Ukrajina je skutečně v mnoha směrech ideální a optimální pro to, abychom tam některé výroby přesunuli,“ řekla Matesová.

Další zásah covidové pandemie

Podle ekonomky Ilony Švihlíkové není v tuto chvíli důležité dívat se na stav dodavatelských řetězců, ale na vývoj světové ekonomiky, na kterou tyto řetězce reagují.

Pokud tyto geopolitické podmínky budou trvat, tak se dostáváme k blokovému uspořádání světa a nemůžeme se bavit o globalizaci.
Ilona Švihlíková

„Dodavatelské řetězce, které se budovaly celé dekády a jsou dominantně řízeny nadnárodními korporacemi, které mají matky hlavně v západních zemích, tak skutečně dostaly několik silných úderů. Vezměme si, že až od pandemie to, že se spousta věcí vyrábí nejen v Číně a Indii, ale i v zemích ASEANu, bylo vnímáno jako něco, co je zárukou efektivity. To znamená, že strategický moment a další případná negativa skutečně hodně souvisejí s pandemií,“ uvádí Švihlíková.

Čtěte také

Číňané nulovou toleranci asi neudrží. Pandemie se tam šíří pomaleji, ale narušuje chod celé společnosti, domnívá se Cihlář, který se podílel na objevu Remdesiviru

Za další důležité změny považuje Švihlíková reakci hospodářské politiky, kdy se například bývalý prezident USA Donald Trump silně snažil, aby řada amerických výrobků odešla z Číny, popřípadě z Mexika, a vrátila se zpět do Ameriky, šlo o tzv. reshoring. Podle ní jsou ale zásadní a velmi významné i geopolitické změny.

„Ve chvíli, kdy u těchto řetězců už není hlavní efektivita a kdy pandemie ukázala význam odolnosti, tak se bavíme o úplně jiném světě. A pokud tyto geopolitické podmínky budou trvat, tak se dostáváme k blokovému uspořádání světa a v tu chvíli se nemůžeme bavit o globalizaci,“ vysvětluje.

Kdo nahradí Čínu?

Evropa má snahu vybudovat dostatečně bezpečné dodavatelské řetězce a široké portfolio zemí, ze kterých přichází klíčové komponenty, produkty a materiály pro její průmysl. Podle Švihlíkové ale nebude nejjednodušší v tomto ohledu Čínu nahradit.

Pokud se bavíme o výrobě, která má vyšší technologické nároky, tak tam Čína hraje prim.
Ilona Švihlíková

„Některé firmy se snaží rozvíjet strategii ‚Čína plus jeden k tomu‘ a tady se nejčastěji hovoří o Vietnamu, který je větší ekonomikou a má poměrně velkou zásobárnu pracovní síly. A protože Čína hodně bohatne, tak Vietnam může mít i výhodu z hlediska konkurenceschopnosti cen práce,“ říká Švihlíková, která ale uvádí, že co se týče technického hlediska, nebude lehké najít vhodnou zemi.

Čtěte také

Čína tají rozsah nákazy. V případě vzniku nové mutace se můžeme dostat do potíží, varuje virolog Černý

„Pokud se bavíme o výrobě, která má vyšší technologické nároky, tak tam Čína hraje prim, protože i z hlediska infrastruktury, nemluvě o pozici Šanghaje jako dominantního světového přístavu, je její pozice do značné míry nenahraditelná.“

„Bude tedy hodně záviset na tom, o jakou výrobu se jedná. Výroby, které už nespoléhají na levnější pracovní sílu budou moci přistoupit k automatizaci v podobě nearshoringu, tedy přesunu do blízkosti, anebo reshoringu, který aplikoval Trump. Je potřeba si ale uvědomit, že automatizace je spojena s vysokými náklady a také s energetickými náklady,“ dodává.

Poslechněte si celý pořad Řečí peněz v audiozáznamu. Moderuje Václav Pešička.