Číňané nulovou toleranci asi neudrží. Pandemie se tam šíří pomaleji, ale narušuje chod celé společnosti, domnívá se Cihlář, který se podílel na objevu Remdesiviru

1. prosinec 2022

„Čím déle budeme s covidem žít, tím víc bude predikovatelný, předvídatelný. Může se samozřejmě stát, že nová vlna přijde za měsíc, za dva. Když se podíváte, kdy byla poprvé identifikována poslední varianta – někdy koncem listopadu 2021 –, tak stejně jako další varianty přišla z jižní Afriky. A chvíli trvalo, než ten peak, vrchol počtu nakažených vůbec nastal,“ vysvětluje biochemik a viceprezident společnosti Gilead Sciences Tomáš Cihlář.

Vede tým, který na jaře roku 2020 přinesl na světový trh vůbec první lék s účinnou látkou proti viru SARS-CoV-2 pod názvem Remdesivir.

Zcela nechápeme, jak virus mutuje, ale víme, co mutace způsobuje.
Tomáš Cihlář

V různých zemích to bylo jinak, ale vrchol přišel koncem ledna a pak v únoru a březnu.

Čtěte také

„Záleží na tom, jestli se vyskytne nějaká další nová varianta, nebo ne. To je to nejtěžší předpovědět. My zcela nechápeme, jak virus mutuje, ale víme, co mutace způsobuje. Také nevíme, kam dojde například za dva měsíce,“ vysvětluje biochemik Cihlář.

Se současnými vakcínami, které se podle něj dají rychle modifikovat, je ale míň pravděpodobné, že bychom zažili něco podobného jako loni a předloni. V této souvislosti je nulová tolerance covidu v Číně, izolace rodin ale i celých měst, asi věc, kterou by Cihlář přehodnotil.

Čína?

„Izolace efekt přinesla, a to do té míry, že se tam virus šířil mnohem pomaleji. A pokud věříme oficiálním statistikám, které z Číny přicházely – jsou sice diskutabilní, ale zřejmě to nebude dvacetkrát víc –, tak tam průběh vážných infekcí nebyl zdaleka takový. Myslím, že Číňané nebudou schopni udržet tento způsob kontroly a izolace, protože to velice narušuje celý chod společnosti. Včetně jejich ekonomických cílů a ekonomické produktivity.“

Lidé jako jednotlivci, celá společnost, různé skupiny, se musí s virem naučit žít.
Tomáš Cihlář

„Toto se asi bude muset změnit. Možná čekají, až bude jejich vakcinace trošku vyšší, protože jsem nedávno četl, že i rizikové skupiny mají plnou vakcinaci jen ve zhruba 30 až 40 procentech,“ říká Cihlář.

„Nevíme ale ani jakými vakcínami, protože výsledky testů těch jejich nebyly všechny publikovány. Nakonec – je to na odpovědnosti vlády, aby se rozhodla, jestli mají dobré vakcíny, nebo ne,“ uvažuje.

Čtěte také

„Lidé jako jednotlivci, celá společnost, různé skupiny, se musí s virem naučit žít. Každý si v této chvíli asi musí sám pro sebe říct, že tady covid byl už dost dlouho, já jsem ho měl, mám očkování a teď k němu přistoupím tak, že se budu sám ochraňovat, budu chránit přátele, spoluobčany a podle toho se i chovat.“

Cihlář se domnívá, že nějaká vlna zřejmě bude letos v zimě, „protože všechny respirační viry se šíří mnohem víc v zimě, takže by to lidé měli brát v úvahu a své chování pozměnit a přizpůsobit.“

Svou roli bude hrát i globální imunita, protože mnoho lidí už omikronem bylo infikováno. „Mnoho lidí to možná ani neví, že byli infikováni nebo měli velice mírný průběh. A to samo o sobě přispívá k celkové globální imunitě. Ta pak má na covid takový tlak, že se dostává do úzké uličky, kde může dál mutovat. Jsem celkem optimista v tom, že už nebude mít příliš mnoho možností, kam se se svými mutacemi rozletět a dál se vyvíjet tak, aby byl víc patogenní.“

Remdesivir

Tomáš Cihlář vede tým, který vyvinul první lék s účinnou látkou proti viru SARS-CoV-2 pod názvem Remdesivir.

„Byla to vysoce kolektivní práce… a já k tomu snad přispěl tak, že jsem poměrně dlouhou dobu vedl tým, který se snažil zjistit, k čemu bude Remdesivir dobrý, respektive ještě než se tak jmenoval. Vzniklo to jako jedna molekula, kterou jsme zkoušeli na všechny možné respirační viry, na ebolu a další koronaviry,“ popisuje.

Čtěte také

„Ještě než covid přišel, tak jsme už věděli, že máme vysoce účinnou látku na koronavirus, takže jsme měli náskok.“

Objevily se i teorie, že lidstvo bude ještě víc trápit super silný virus. „To je spíš námět na nějaký sci-fi film,“ komentuje biochemik. „Protože když se podíváte na to, co jsou viry zač, tak jde o velice primitivní organismy, které se samy od sebe ani nedokážou rozmnožovat. Potřebuji k tomu hostitelskou buňku nebo hostitelský organismus.“

„Ono se zdá, že virus má cíl zabít co nejvíce lidí, což je velice mylná představa o tom, jak se viry chovají,“ uzavírá Tomáš Cihlář.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.

autoři: Barbora Tachecí , lup

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.