Jan Fingerland: Upevnění a uvolnění aneb Čína v roce 2022 a 2023
Rok v Čínské lidové republice by mohl být do historie zaznamenán různými jednoduchými událostmi. Například zimními olympijskými hrami, jež měly ukázat Čínu jako úspěšnou zemi, jež dokáže zorganizovat velkou sportovní akci, a současně porážet bohaté západní státy i ve sportovních disciplínách.
Čtěte také
Nebo oslavami 2500 let od narození Konfucia, filosofa harmonie a poslušnosti, který má na podobnu dnešní Číny možná větší vliv než Karel Marx.
V roce 2022 také v požehnaných 90 letech zemřel Ťiang Ce-min, v letech 1989 až 2002 generální tajemník Komunistické strany Číny. Tedy muž, který kdysi pomáhal nasměrovat svou vlast k experimentální kombinaci mocenského monopolu komunistické strany s tržním hospodářstvím.
Otěže pevněji v rukou
Na rok 2022 se možná jednou bude vzpomínat jako na období zlomu, ale zatím není jasné, kterým směrem. Staly se totiž dvě velké věci, jimž olympiáda, Konfucius i Ťiang Ce-minův odkaz jakoby hrály pouhou předehru.
Čtěte také
Zaprvé, prezident a generální tajemník Komunistické strany Číny Si Ťin-pching si na velkém sjezdu své strany upevnil svou moc; a současně propukly dosud nevídané protesty proti vládní politice na řadě míst země.
Prezident Si je dědicem mnoha dřívějších reforem Teng Siao-pchinga, ale také zmíněného Ťiang Ce-mina. Šlo o reformy bez jasného cíle, kam se vlastně má dojít – a někteří optimisté si dělali naděje, že se nakonec jaksi automaticky prosadí i větší svoboda slova, a případně také demokracie. Snad se tak do určité míry dělo, jenže v posledních letech se trend obrátil, a to nejen v oblasti demokracie a lidských práv, ale dokonce i tržního hospodářství.
Říjnový kongres komunistické strany se vyznačoval výmluvným detailem, podivným vyvedením Chu Ťin-tchaa, jednoho ze Si Ťin-pchingových předchůdců v čele strany a státu, z jednacího sálu. Incident je charakteristický už jen proto, že prezident Si na tomto sjezdu porušil zásadu, podle které se má každý čínský vůdce spokojit se dvěma pětiletými funkčními obdobími. Byla to reakce na dlouhou a problematickou vládu Mao Ce-tunga, nahrazenou kolektivnějším výkonem moci.
Čtěte také
Si tuto zásadu porušil a na kongresu se nechal zvolit do třetího období, aniž by dával najevo, že by už pak odstoupil. Ovšem zdaleka nejen to. De facto si nechal odhlasovat, že jeho názory se stanou oficiálním učením režimu, vlastně také po Mao Ce-tungově vzoru. Podařilo se mu rovněž vymanévrovat členy konkurenčních klik uvnitř strany, včetně dosavadního premiéra a zastánce hospodářských reforem Li Kche-čchianga.
Si Ťin-pching už několik let odbourává liberální ekonomické reformy, a vrací ekonomickou moc do rukou státu. Omezuje konkurenci, reguluje hospodářství, anebo do významných firem dosazuje své lidi. Tím ohrožuje jádro legitimity dnešního režimu, schopnost produkovat pracovní místa a hospodářský růst.
A v neposlední řadě Siovy reformy zahrnují rychlý nástup nového typu státní kontroly nad společností pomocí kamer, elektronických registrů a bodovacího systému. Možná to ale přece neznamená definitivní převzetí kontroly nad společností.
Zajímavá doba
V předvečer sjezdu komunistické strany se v pekingském městě Sitong objevil osamělý demonstrant. Neznámý muž tam protestoval proti kultu osobnosti prezidenta Si, cenzuře a dalším omezením.
Čtěte také
Mimo jiné přísným covidovým opatřením, které držely někdy až miliony lidí v uzávěrách. Někteří lidé nesměli celé týdny vycházet z domu, což ohrožovalo jejich živobytí.
Protest „muže na mostě“ byl rychle ukončen, ale ukázalo se, že jde o předzvěst něčeho většího. V závěru roku se po celé Číně objevila ohniska nespokojenosti, motivovaná drsnou epidemickou politikou. Jak se ukázalo, někteří z protestujících měli mnohem obecnější výhrady k tomu, jak se v Číně vládne. Mýtus o tom, že Číňané se protestovat neodváží, nebo o to nestojí, tím padl.
Čínská vláda dlouho nechtěla opustit přísnou proticovidovou politiku nulového šíření, protože ta byla součástí Siovy linie a tedy i prestiže. Jenže také byla důsledkem nepřipravenosti státu na rychlejší šíření viru, protože v Čínské lidové republice sice vyvinuli několik svých vakcín, ale vlastní populaci přitom dostatečně nenaočkovali, a zdravotní systém není dost robustní, aby zachytil vlnu nákaz.
Když vláda pod tlakem zdola umožnila volnější pohyb, okamžitě se projevily tyto nedostatky, což dále uvede režim do úzkých. V čínštině prý existuje škodolibé přání, ať dotyčný žije v „zajímavé“ době. Rok 2023 v Číně zajímavý pravděpodobně bude.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
