Čínská tichá podpora Ruska zůstává, ale veřejné postoje jsou stále opatrnější, upozorňuje sinolog a ředitel Sinopsis Hála

Ve vyjádření směrem k Číňanům bylo podle sinologa pouze obecné varování před použitím jaderných zbraní jako takových, což je i jejich dlouhodobé stanovisko.

Čína se nepřímo zavázala, že v případě jaderné hrozby Ukrajinu podpoří. Už v roce 2013.
Martin Hála

„Takže co přesně se v rozhovorech odehrálo, není úplně jasné. Důležitější ale je, co si z toho vezme čínská společnost, a to bylo opravdu velmi vágní.“

Čtěte také

Leninismus nejenže nezmizel, ale vrací se na steroidech, varuje sinolog. Čína už dokáže „převychovat“ teroristy v novodobých koncentračních táborech

„Pokud jde o možné použití jaderných zbraní na Ukrajině, tak dnes už se téměř zapomnělo, že v roce 2013, ještě před euromajdanem na Ukrajině, kdy měl situaci jakž takž pod kontrolou Viktor Janukovyč, tak tento proruský prezident odletěl do Pekingu, kde uzavřeli dohodu. Čína se nepřímo zavázala, že v případě jaderných hrozeb vůči bezjaderné Ukrajině, ji bude podporovat. I když neřekla přesně jak.“

„Takže závazek, jak se bránit použití jaderných zbraní proti Ukrajině dlouhodobě existuje a předchází celé válce, dokonce i Majdanu,“ zdůrazňuje sinolog Hála.

Euromajdan byla série násilně potlačovaných protivládních demonstrací od listopadu 2013 do února 2014, které nakonec vedly ke svržení prezidenta Janukovyče a vzniku prozatímní vlády. Poté následovala ruská anexe Krymu.

Deklarace předcházela válce

Zajímavá je podle Hály i čínská role ve válce na Ukrajině.

„Byla to společná rusko-čínská deklarace ze 4. února, která o nějaké tři týdny předcházela ruské invazi. Podle všeho se samotné invaze netýkala, ale šlo o vyjádření dlouhodobého trendu sbližování zahraničně-politických postojů těchto dvou velmocí. Předestírala se jakási vize alternativního uspořádání světa, kterou by si obě země přály. A invaze byla spíš projevem této vize,“ vysvětluje sinolog.

Rusko-čínská deklarace ze 4. února předcházela ruské invazi.
Martin Hála

Je Čína spojencem Ruska, nebo se projevuje spíš neutrálně? „Od začátku byla z čínské strany jednoznačně patrná zejména diplomatická a propagandistická podpora ruské agrese. Čína podporovala ruské postoje na mezinárodních fórech, včetně nejrůznějších hlasování… Většinou se zdržela, nebo v některých případech byla proti,“ uvádí Hála na pravou míru.

Čtěte také

Čína vs. Tchaj-wan? Zatím jde o přetahování. Všichni vědí, co by se stalo, kdyby jen jednomu povolily nervy, říká japanolog Sýkora

Také Rusko podporovala diplomaticky v zemích třetího světa, na Západě byla ale daleko zdrženlivější. „Velmi intenzivně propagandisticky podporovala ruské narativy, že jde o válkou vyprovokovanou Spojenými státy a rozšiřováním NATO.“

„To v podstatě zůstává i teď, ale diplomatická podpora je opatrnější. Narativy zůstávají, přestože jsou pro nás méně viditelné. Většinou se totiž soustřeďují na globální jih, takzvaný třetí svět. Tichá forma podpory samozřejmě dál zůstává – i když veřejné postoje jsou čím dál tím víc opatrnější. Jak jsme to ostatně naposledy viděli na setkání G20 na Bali.“

Leninismus na steroidech

Sinolog Hála následně připomíná i svou tezi, podle které je v Číně leninismus, který nejenže nezmizel, ale vrací se na steroidech.

„Tento trend se teď ještě dál prohloubil, jak jsme viděli během 20. sjezdu Komunistické strany Číny. Leninismus tam je skutečně na steroidech, což čím dál tím víc doléhá i na okolní svět,“ tvrdí.

Čínský systém se prohloubil, racionalizoval a obohatil o nové prvky.
Martin Hála

„Systém se prohloubil, racionalizoval a obohatil o nové prvky, které neměly dřívější leninisté k dispozici. Zejména jde o různé nové technologie, které umožňují sledování a kontrolu obyvatelstva v daleko větší míře než dřív.

Čtěte také

Rusko skončí jako spižírna, do které si Čína bude chodit pro nerostné suroviny, předpovídá ekonomka Matesová

„A nejde jen o obyvatelstvo, ale do jisté míry i nechvalně známou centrální kontrolu ekonomiky, plánované hospodářství, které bylo vždy kamenem úrazu leninských systémů, na které všechny ve východní Evropě a Sovětském svazu dojely. Ale v Číně teď převládá přesvědčení, respektive po zhruba 10 až 15 letech, právě díky novým technologiím to, co se dřív nedařilo, co selhávalo, tak to se jim teď může podařit. Protože Čína konečně má páky, které dřív neměla,“ uzavírá ředitel a sinolog Hála. 

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.