Rusko skončí jako spižírna, do které si Čína bude chodit pro nerostné suroviny, předpovídá ekonomka Matesová
Sankce donutily Rusko, aby hledalo odbyt pro své suroviny v Asii, své naděje vkládá zvláště do Číny. Vladimir Putin proto navštívil summit Šanghajské organizace pro spolupráci s lídry asijských ekonomik. Co si ze setkání přivezl zpět?
„Čína po summitu zůstává stejně rezervovaná, jako byla před ním, a Indie se dokonce otevřeně vyslovila proti Putinově politice,“ uvádí v pořadu Řečí peněz ekonomka Jana Matesová.
Čtěte také
Ta by Rusko, kdyby bylo nevěstou, popsala takto: „Má velké věno, tím jsou nerostné suroviny, ale má velmi špatné zdraví, jak chronicky, tak akutně, a má velmi špatný charakter. Je panovačná, necítí se zavázána dodržovat dohody a je velmi agresivní, protože si po světě vytváří nepřátele.“
Ženichové pro ruskou nevěstu
Rusko ale potřebuje vztah s Čínou, a to nejen obchodní, ale i politický. „Potenciálními ženichy Ruské federace jsou africké země, které chtějí podíl na věnu za každou cenu a je jim jedno, že budou pod pantoflem. Putinův stát jim také dodává zbraně už od dob Sovětského svazu.
Pro Indii je velmi obtížné rozhodování, jestli jí Rusko může přinést nějaké výhody.
Jana Matesová
„Ale Rusko v budoucnu nemusí mít dostatek těchto zbraní, Afriku začíná ekonomicky ovládat Čína, takže pro Putina je důležité, aby i Čína měla stejné vidění světa jako Rusko a šířila ho v Africe.“
Druhým potenciálním ženichem „ruské nevěsty“ jsou velké země jako Indie nebo Čína. „Ty jsou navíc technologicky úplně jinde než Rusko, možná o 20 či víc let dopředu.“
Ruský průmysl se propadl celkově o 4,5 procenta, ale výroba automobilů o 90 procent, výroba optických kabelů o 80 procent.
Jana Matesová
„Jsem přesvědčena o tom, že pro Čínu bude Rusko jednoho dne spižírnou, kam si bude chodit pro nerostné suroviny. V případě Indie uvidíme, jak se situace vyvine, protože neodsuzuje Západ a je součástí jeho ekonomického systému. Proto je pro Indii velmi obtížné rozhodování, jestli jí Rusko může přinést nějaké výhody.“
Čtěte také
V jakém stavu je nyní ruská ekonomika? „Vždy byla závislá na nerostných surovinách, nikdy se jí nedařilo vytvářet technologickou základnu, její nejlepší mozky utekly na Západ, takže technologicky je dnes 20 až 30 let za Čínou, tedy je opravdu zaostalá.“
Navíc ruský statistický úřad už letos v červnu poukázal na to, že pokles ruské ekonomiky je značný. „Průmysl se propadl celkově o 4,5 procenta, ale výroba automobilů o 90 procent, výroba optických kabelů o 80 procent a tak dále.“
Z Ruské federace také odešlo mnoho západních společností, které celkem vytvářely 40 procent ruského HDP. „Podle věrohodných informací se výroba většiny z nich zastavila na nule.“
„Takže renomovaní ekonomičtí odborníci z americké Yaleovy univerzity předpokládají, že ruská ekonomika už letos klesne o desítky procent a v příštím roce ještě hlouběji,“ konstatuje ekonomka Jana Matesová.
Poslechněte si celé Řečí peněz v audiozáznamu. Moderuje Václav Pešička.
Související
-
Karel Hvížďala: Rusko se bojí víc slov než zbraní
Pravdu o speciální operaci proti Ukrajině, která údajně začala kvůli denacifikaci a demilitarizaci Ukrajiny, odhalil veřejně na videu ruský žoldák Igor Mangušev.
-
Tak prohrát válku Rusko nedonutíme, kritizuje sankce a vojenskou podporou Ukrajiny politolog Drulák
Jsou sankce proti Rusku účinné, jak tvrdí nová ekonomická studie z americké Yale University? Debatují analytik Pavel Havlíček a politolog Petr Drulák.
-
Rusko na rozdíl od hitlerovského Německa nemá v podstatě žádné spojence, míní analytik Pojman
Petr Pojman se angažuje v pomoci Ukrajině, která čelí agresi Ruska a Běloruska. Jak se země pod vlivem ruské invaze změnila? A co je to vlastně Ukrajina?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.