Stulík: Amerika má priority v Indo-Pacifiku, ne na Ukrajině. Evropa musí být odpovědná sama za sebe

„Americká administrativa nebude klást na stůl ultimáta a požadavky, ale bude to výsledek diskuze jak s námi, s Evropou, tak s Ukrajinou. Je cítit vůle poslechnout si i jiné názory, “ odhaduje.

Čtěte také

Landovský: Ukrajina těžko drží frontu, je nutné něco udělat. Trumpův mír na sílu má dnes svou váhu

A doplňuje, že Evropa musí přijmout velkou část zodpovědnosti za vývoj svého kontinentu. „Poslední desetiletí jsme žili v představě, že zde je mír na delší dobu. Nechtěli jsme vidět znepokojivé jevy na Východě a věnovali jsme méně prostředků na obranu. To se mění.“

Zdůrazňuje, že investice do obrany jsou investicí do bezpečné budoucnosti, i když to znamená méně peněz na infrastrukturu, platy státních zaměstnanců a další oblasti.

Stulík věří, že v zodpovědném přístupu vůči ruskému nebezpečí bude pokračovat jakýkoliv vládní kabinet, který zasedne po nových sněmovních volbách. Ty se v Česku budou konat na podzim.

Čtěte také

Spravedlivý mír, nebo „russkij mir“. Jak skončí válka na Ukrajině?

„Ať už vyhraje volby kdokoliv, věřím, že zodpovědnost a informace způsobí to, že rozhodnutí budou správná a adekvátní. V případě ignorování nebezpečí nebo jeho zpochybňování to povede k tomu, že to nebezpečí bude fyzické a reálné,“ připomíná.

Lehkovážně ve svých začátcích přistupoval k Rusku i sám prezident Volodymyr Zelenskyj. „Před rokem 2022 neřekl ani jednou, že je Rusko agresor. Vidíme jeho politický vývoj, díky vnějšímu nebezpečí se stal i jakýmsi ztělesněním ukrajinského odporu proti Rusku. Je to strašně draze zaplacená cena za poznání,“ soudí.

Ukrajinské volby

Spojené státy údajně naléhají na Kyjev, aby ještě letos uspořádal volby. Stulík ovšem varuje, že to přinese mnoho komplikací.

„Kvůli volbám by se musel zrušit válečný stav, to by znamenalo demobilizaci armády, zrušení omezení vycestování mužů do zahraničí a tak dále. Otázkou také je, jak ty volby provést – několik milionů Ukrajinců žije na okupovaných územích, skoro osm milionů je v Evropě. To je další omezení,“ vysvětluje.

Čtěte také

Ukrajinci dál „fungují“ i přes velké trauma. Vnitřní odpojení od Ruska je nenávratné, míní Pazderka

Některé extremistické hlasy ve Spojených státech a v Evropě totiž považují prezidenta Zelenského za nelegitimního kvůli tomu, že zatím neuskutečnil. Na tomto narativu mají podle Stulíka podíl ruské dezinformační snahy.

Dodává, že nejen téma voleb, ale i způsob, jakým Spojené státy Ukrajinu informují, tedy až po jednáních s ruskou stranou, jsou témata, která budou evropské státy s USA probírat.

„Musíme mít stejné chápání Ukrajiny a jasně komunikovat naše pozice. Pro americkou administrativu jsou priority jinde – Indo-Pacifik a Čína a hlavně je to otázka technologického soupeření v umělé inteligenci. Tady Evropa zaostává. Pokud chceme zůstat v první lize, musíme zvýšit úsilí,“ soudí na závěr Stulík.

Poslechněte si celou Osobnost Plus, audio je nahoře v článku.