Spravedlivý mír, nebo „russkij mir“. Jak skončí válka na Ukrajině?

Mír si přeje leckdo a leckde. V evropských zemích se v roce 2024 konaly nejen mezinárodní mírové konference a pouliční demonstrace na podporu Ukrajiny, ale i protestní shromáždění proti poskytování další vojenské pomoci, aby se země mohla bránit ruskému agresorovi. I tak si totiž někteří lidé představují dosažení klidu zbraní.

„Nedávno jsem slyšel skvělý příměr, který úplně vystihuje realitu: Je to jako kdyby někdo přišel do vašeho domu, zabavil vám zahradu, kompletně ji zničil, znásilnil vám ženu, zabil půlku vašich dětí, a pak si sedl do obýváku a řekl: ‚Tak se budeme se bavit o míru.‘,“ přibližuje Josef Pazderka pohled Ukrajiny (a lidí, kteří s ní soucítí) na některá silová řešení ve stylu „padni komu padni“.

Ondřej Soukup dodává, že od začátku invaze ztratila země už 27 procent území, která jsou teď pod ruskou okupační správou. Naděje Ukrajinců na jejich znovudobytí podle něj slábne. „Společnost je samozřejmě unavená a i podle posledních sociologických výzkumů už by to sami nějakým způsobem chtěli ukončit.“

Mír jako deal

Nastupující prezident Spojených států Donald Trump opakovaně slíbil, že v případě zvolení zajistí konec války do 24 hodin. To je, jak se shodují Josef Pazderka s Ondřejem Soukupem v podcastu Na Východ!, naprosto nerealistické.

Faktem zůstává, že si Trump po své výhře telefonoval jak s Volodymyrem Zelenským, tak s Vladimirem Putinem. Telefonátu s ukrajinským prezidentem byl po Trumpově boku přítomný i podnikatel Elon Musk, mimo jiné majitel společnosti, která Ukrajině dodává satelity Starlink. A po tomto hovoru Ukrajinci upínají k Trumpovi jisté naděje.

Čtěte také

Muzika nakopnutá válkou. Jak invaze změnila ukrajinskou hudební scénu?

Na rozdíl od současného prezidenta Joea Bidena, který sice podepisuje balíky vojenské pomoci Ukrajině v řádu miliard dolarů, ale ty přicházejí nepravidelně, opožděně a výsledný efekt není takový, v jaký Ukrajinci doufali.

„Z Kyjeva jsem v posledních měsících slyšel znechucení a úplné vyčerpání z dosavadní Bidenovy politiky. Vždycky říkali, že ty balíky pomoci jsou jak kapačky. Kap, kap, kap. A to na průlom na frontě, nebo k jakékoli radikálnější změně nestačí,“ konstatuje Josef Pazderka.

„Takže Ukrajinci, nebo minimálně část týmu prezidenta Zelenského, se už pár měsíců před americkými volbami mentálně přepnuli na Trumpovu linii. A říkají, že ‚buď to bude velký průšvih a nechá nás padnout se vším všudy. Nebo to aspoň v této situaci může být nějaký radikálnější zlom,‘“ vysvětluje strategické uvažování části Ukrajinců.

Ondřej Soukup v této souvislosti připomíná takzvaný Plán vítězství, který ukrajinský prezident představil svým západním spojencům v létě 2024.

„Z mého pohledu to byl spíš nákupní seznam, co všechno chce Ukrajina od západních partnerů. Ale pak tam byly dva body, které byly patrně vysloveně šité na míru Donaldu Trumpovi,“ naráží Ondřej Soukup na pověstnou Trumpovu vlastnost navazovat téměř za jakékoli situace transakční vztahy a uzavírat obchodní „dealy“.

Americko-ruský (ne)telefonát

Zatímco s ukrajinským prezidentem Donald Trump po zvolení prokazatelně mluvil, na blahopřání od ruského prezidenta si překvapivě musel několik dní počkat. Překvapivě proto, že oba státníci v minulosti vystupovali jako političtí přátelé a Donald Trump se opakovaně chlubil dobrými vztahy s Kremlem.

Nakonec Putin Trumpovi poslal zdravici z konference v Soči. Nad následným telefonátem mezi oběma státníky ohledně budoucnosti Ukrajiny ale stále visí otazníky. Přesný obsah konverzace není znám a Kreml dokonce popírá, že vůbec proběhla.

Čtěte také

(Ne)spojenci. Složité vztahy mezi Izraelem a Ukrajinou

Podle Josefa Pazderky je to proto, že možná nedopadla podle Putinových představ. A to přesto, že ve válce na Ukrajině hraje čas i počty vojáků jednoznačně ve prospěch Ruska.

Ondřej Soukup zase připomíná, že druhý den po – z ruské strany nepotvrzeném – telefonátu došlo k jednomu z největších útoků na Kyjev.

„A současně ruská televize v jednom z propagandistických pořadů udělala velikou reportáž o manželce amerického prezidenta Melanii Trumpové, kde si zgustli na jejích erotických fotografiích,“ popisuje Soukup a dodává:

„Sdělil v protivníkovi, že jeho manželka je, řekněme, žena lehkých mravů, je v chápání kremelské elity urážka jak blázen. Nevím, jestli si toho v Americe vůbec někdo všiml, ale pro chápání Kremlu je to určitě důležité.“

Jaké představy o ukončení války tedy má Vladimir Putin? A co je to takzvaná smrtonomika, která teď určuje chod ruské společnosti i hospodářství? To a další kulturní specifika při snahách o příměří na Ukrajině uslyšíte nahoře v celém záznamu podcastu Na Východ!