Rusko na frontě více nezmůže, proto stupňuje psychologický teror na civilisty, věří zmocněnec Stulík

„Ukrajinci potřebují dobré zprávy na řadě front, nejenom té vojenské. Náš prezident tam prezentoval jedenáctibodový takzvaný Marshallův plán pro Ukrajinu. A předsedkyně Evropské komise von der Leyenová oznámila vznik vlajkového fondu pro obnovu Ukrajiny,“ shrnuje Stulík.

„Zatím je v něm kolem 220 milionů eur, ale skrze různé nástroje a bankovní záruky má vytvořit ještě větší balík peněz.“

Čtěte také

Válka na Ukrajině se musí řešit diplomaticky, myslí si Vondráček. Putin jednat nechce, namítá Flek

Evropské instituce aktuálně debatují o možnosti využít na obnovu Ukrajiny zabavená ruská aktiva, jak apeluje i prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosud Ukrajina získává výnosy z těchto majetků, tvorba mechanismus, který by umožnil čerpat i samotná aktiva, je ovšem právně a politicky náročný.

„Musíme najít způsob, jak to udělat, aby se to neotočilo proti nám. Protože jiné země by potom mohly chtít konfiskovat naše aktiva, která můžeme mít deponovaná v zahraničí,“ vysvětluje Stulík.

„Také je nutné to mít právně ošetřeno, aby to nebylo napadnutelné u soudu. Protože potom by se tyto majetky musely vracet a ještě by se muselo platit odškodné,“ upozorňuje.

Zaminovali třetinu země

Aktuálnější je pro Ukrajinu nejdůležitější západní pomoc s protileteckou obranou a pomoc s teplem a pitnou vodou. Uvažovat o dlouhodobých investicích na rekonstrukci země je zatím z důvodu bezpečnostních rizik předčasné.

„Česko pomáhá na východě země v Dněpropetrovské oblasti s dodávkami vybavení do nemocnic nebo zařízení, které čistí vodu, generují teplo a elektřinu,“ uvádí zmocněnec.

Čtěte také

Macko: Ukrajina potřebuje měsíčně zničit 100 ruských raket. Patrioty by vyráběla rychleji než USA

„Větší rekonstrukce, obnovy silnic, železniční infrastruktury, zničených domů zatím nemůže nikdo dělat, protože nemá jistotu, že tam nepřiletí ruský dron a zase to všechno nezbourá.“

Proto než se práce na obnově rozběhnou, bude potřeba zajistit pracovníkům bezpečnost. A to nebude jednoduchý úkol.

„Třicet procent půdy na Ukrajině je zaminovaných. Jenom odminovat toto území by s využitím současných technologií trvalo několik set let,“ připomíná Stulík. „Rozsah potřeb je naprosto nepředstavitelný. Chybí tam lidé i základní infrastruktura. Je jako Sudety, kde dodnes vidíme rozdíl mezi nimi a zbytkem území.“

Psychologický teror na civilistech

Mír ani příměří, které by rekonstrukci mohly zahájit, ale zatím nejsou v dohledu. Naopak ruská ofenziva roste a řada světových státníků začíná v souvislosti s nočními dronovými útoky poslední doby hovořit o terorismu.

„Už i američtí představitelé si připouštějí, že Rusové tímto demonstrují, že nemají zájem o mír. Kdyby někdo chtěl mír, nebude navyšovat počty raket a dronů, které neútočí na vojenské cíle, ale na civilisty ve snaze zlomit jejich vzdor,“ domnívá se Stulík.

Čtěte také

Rusové postupují salámovou metodou. Dochází jim technika, ale lidí mají stále dost, popisuje Dorazín

Donald Trump proto poprvé využil své prezidentské pravomoci k poskytnutí vojenské pomoci Ukrajině. Spojené státy navíc začaly spolupracovat se svými evropskými partnery například na nákupu protiletecké obrany pro napadenou zemi.

Vojenští analytici upozorňují, že ruská letní ofenziva se blíží ke konci.

„Od jejího začátku Rusko dobylo území 550 kilometrů čtverečních, ale za cenu 30 tisíc svých vojáků. To jsou neskutečně neúměrné lidské ztráty,“ uzavírá Stulík.

„Ukrajinci říkají, že na některých částech fronty mají pocit, že Rusové nyní vrhají do útoku všechno, co mají, aby měli co největší zisky, které jsou ale i tak velice malé.“

Jak probíhají dodávky pomoci českých firem na Ukrajinu? Lze v dohledné době přimět Rusko k zastavení útoků? A kam bude po konci války potřeba investovat nejvíce? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Jan Bumba.